Transparency International tak trochu blíže

 

http://obcanepraha.cz/kausy/ti/tikonf8.htm

 

 

 Kausy

Transparency International

 

 

OBČANÉ ZA SVÁ PRÁVA
KRAJSKÉ SDRUŽENÍ V PRAZE

Rooseveltova 5, 160 00 PRAHA 6
Mail: info@obcanepraha.cz
OTEVŘENÝ DOPIS

Vážený pan
prof. Ing. Václav Klaus CSc.
prezident republiky
Pražský hrad
119 08 Praha 1

V Praze dne 22. ledna 2008

Věc: Ohrožení svrchovanosti České republiky

Vážený pane prezidente,

ve svém rozhovoru pro MF DNES dne 29.9.2007 jste uvedl: “Lidi jsou nepřetržitě klamáni a manipulováni”. Domníváme se, že daleko horší je, když jsou nepřetržitě klamáni a manipulováni nejen lidé, ale přímo Česká republika. Proto si dovolujeme se na Vás obrátit se závažným upozorněním na nebezpečné skutečnosti, které podle našeho názoru dospívají až k přímému ohrožení nezávislosti a národní bezpečnosti České republiky. Nebezpečí z dalšího vývoje v České republice spatřujeme v tom, že Vaše názory na některé NGO´s se ukázaly nejen pravdivé, ale nynější stav a hlavně další výhled jsou bohužel ještě horší, než jsme si mohli i v nejhorším snu vůbec představit.

V normálním politickém životě máme vládnoucí koalici, tj. první politickou sílu, opozici jako druhou politickou sílu a občany či občanská sdružení, kteří hájí svoje legitimní zájmy. Tato občanská sdružení chtějí, aby volení politici rozhodli v určitých případech v jejich prospěch. Nechtějí, a ani nemohou však sami rozhodovat na úkor řádně volených orgánů politické moci. V poslední době se však profilovala politická TŘETÍ SÍLA. Tato TŘETÍ SÍLA chce jednoznačně v České republice panovat a rozhodovat, aniž by byla řádně občany volena /Poznámka: v zahraničním materiálech sama sebe tato kapitálově nesmírně silná síla nazývá “Třetí sektor” Domníváme se, že v českých podmínkách název politická TŘETÍ SÍLA lépe vystihuje skutečnost/.

TŘETÍ SÍLA poprvé předvedla České republice svojí skutečnou moc v roce 1997. Po uměle vyvolané politické krizi byl předsedou vlády jmenován nikým nevolený pan Tošovský. Totéž se opakovalo v roce 2005, kdy opět nikým nevolený p. Paroubek, který ani nekandidoval do Poslanecké sněmovny, se stal předsedou vlády. Prostě najednou tu nějaká TŘETÍ SÍLA vytáhne před užaslými občany králíka z klobouku a řekne : to je on – Váš předseda vlády, NIKÝM NEVOLENÝ. Při takovémto postupu se volby do Poslanecké sněmovny stávají výsměchem. K čemu volby, když výkonnou moc ve státě přebere nikým nevolená osoba, která se opět obklopí kamarilou nikým nevolených, ale jako za císaře pána prostě jmenovaných potentátů , bez jakékoliv osobní politické odpovědnosti. V očích občanů mají svojí odpovědnost pouze k vlastní peněžence, jak jí naplnit ze státní kasy. Hlavně panovat, aniž by byli řádně zvoleni. A jak uvidíme dále, hájit zahraniční zájmy na úkor občanů České republiky.

Uvedenou problematikou se zabývá např. poslanec Evropského parlamentu p. Hynek Fajmon. Ve svém článku “Občanská společnost” v časopise Revue Politika ze dne 24.5.2007 uvádí: “Česká společnost prožívá od roku 1989 dodnes urputný zápas mezi zastánci pojmu “občanská společnost” vedenými Václavem Havlem a zastánci parlamentní demokracie, vedenými Václavem Klausem. V poslední době se zdá, že je zápas rozhodnut ve prospěch druhého tábora, ale to ještě neznamená, že válka je definitivně dobojována.”

Jak je vidno, evropský poslanec, odborností historik, zcela správně používá válečných pojmů. Žijeme ve světě, kdy válka na meče či bombami byla nahrazena válkou hospodářskou, která se projevuje m.j. bojem o ovládnutí médií a o to, aby nikým nevolení panovali nad řádně zvolenými zástupci občanů. Cílem je totéž, co bylo vždy v dějinách: udělat z českých občanů na jejich vlastním území občany druhé kategorie, s možností pracovat pouze ve mzdě. A podmínky, za kterých k nám proudí zahraniční kapitál, utvořit pro české občany de facto otrokářské.

Pan europoslanec ale hluboce podcenil nynější stav. Nikým nevolení, v médiích znázorňováni jako lidi vyššího typu s jedině správnými názory, placení z velké části ze zahraničí, či přímo zahraničními vládami, ovládli již od doby vlády pana Tošovského klíčové ministerstvo, jakým je ministerstvo vnitra. A netají se tím, že chtějí ovládnout i další ministerstva či klíčové úřady. Jsou tak silní, že s přehledem veřejně porušují zákony České republiky, přičemž příslušně české úřady se jich tak bojí, že zcela přehlížejí toto veřejné porušování zákonů.

Dosavadním viditelným vrcholem v této válce je dnem 19. září 2007 ovládnutí “protikorupční linky” 199 českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International (se sídlem v Berlíně) na úkor českého ministerstva vnitra. V případě provozování této linky vnitrem je totiž každé nahlášení podezřelého případu automaticky vyšetřováno podle příslušných zákonů. Při provozování linky českou pobočkou zahraniční společnosti se další postup po nahlášení podezřelého případu řídí “úvahou” obsluhy, jak s podezřením dále zacházet, bez ohledu na české zákony. Přitom ale tato obecně prospěšná společnost Transparency International – Česká republika je současně i podnikatelským subjektem /činnost vydavatelská, poradenská, lektorská/. Dále má ve Stáním fondu životního prostředí de facto spolurozhodovat o 130 miliardách Kč z Evropské unie./Toto sdělil ředitel Státního fondu životního prostředí pan Petr Štěpánek dne 20. prosince 2007 ve večerním zpravodajství České televize/. Takže česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International je v jedné osobě policajt, podnikatel a státní úředník, rozhodující o miliardách. O takovém podnikání se nesní ani v nejlepších snech nejbohatším lidem planety, počínaje panem Gatesem a konče filantropem panem Sorosem.

Na příkladu české pobočky zahraniční společnosti Transparency International si ukážeme, jak tato společnost, u nichž je důvodné podezření, že veřejně porušuje zákony České republiky, nesmírným způsobem dlouhodobě poškozuje ekonomické zájmy České republiky. Přesto jí české ministerstvo vnitra a některé další úřady státní správy v tomto boji podlehly.

Aby nedošlo k nedorozumění, toto není žádný útok na současné vedení ministerstva vnitra. Základ naprosté porážky ministerstva vnitra byl již dán v roce 1999 – viz “Zpráva o korupci MV ČR za rok 1999″ kde je v bodě 2.4 uvedeno, že činnost Transparency International je nutno maximálně podporovat. A to byla česká pobočka Transparency International založena teprve v červnu 1998. A ve zprávě ministerstva vnitra za rok 1999 je Transparency International výslovně jmenována jako jediná v boji proti korupci. TŘETÍ SÍLA již tehdy nařídila ministerstvu vnitra, že jako jedinou organizaci musí podporovat Transparency International. A hned na to již byl připraven projekt “Transparentnost pro Českou policii”, který Transparency International realizovala od února 2001. Jeho pokračováním byl potom cyklus seminářů české pobočky zahraniční společnosti Transparency International s názvem “Koncepce boje proti korupci v České policii” . Takto si již tehdy TŘETÍ SÍLA podrobně zmapovala fungování a organizaci České policie…

––––––––

Je nutno zdůraznit, že česká média, ovládaná zahraničními vlastníky, zcela utajila před občany skutečnost, že jim začali panovat nikým nevolení předsedové vlád. Rovněž tak zvaná veřejnoprávní Česká televize, kde generální ředitel plní současně funkci vrchního cenzora. Co on totiž neschválí do vysílání, to se neodvysílá. NIKDO mu nesmí nařídit odvysílání jakéhokoli pořadu, a tím prolomit současnou cenzuru v ČT. Za císaře Josefa II, to je více jak před dvěmi sty lety, byl v Rakousku jmenován cenzor, proti jehož rozhodnutí se mohl postižený u soudu domáhat zveřejnění svých názorů. Česká tzv. veřejnoprávní média se dostaly ještě před císaře, přímo do středověku, s tím, že proti rozhodnutí vrchního cenzora – generálního ředitele, není odvolání. Jediným posláním Rady České televize je odvolat generálního ředitele, pokud špatně cenzuruje. A že Rada České televize je zvolena v rozporu s Ústavou, to už naši zákonodárci raději ani nechtějí slyšet.

Vrcholem snahy o naprostou cenzuru názorů veřejnosti bylo dnem 18. května 2007 zrušení telefonických volání posluchačů do pořadu Českého rozhlasu “Radiofórum”. Protest Svazů důchodců tj. nejpostiženější části obyvatel ekonomickou reformou, Rada Českého rozhlasu “zastupující veřejnost”, hodila prostě do stoupy. Přitom telefonáty posluchačů byly vydávány při jejich zavedení v roce 1990 jako zavedení demokracie proti totalitě, kdy to nebylo možné. Český rozhlas se vrátil zpět do totality…

––––-

Na transformaci české ekonomiky a odstátnění podniků do rukou zahraničních vlastníků po roce 1989 byly západoevropské státy dobře připraveny. Podle jejich zákonů úplatky, které poskytovaly jejich obchodní vyslanci zahraničním veřejným činitelům v mezinárodních podnikatelských transakcích (m.j. i v České republice), byly daňově uznatelné položky. Přeloženo do lépe srozumitelného jazyka, západoevropské země se již v předstihu připravily na zkorumpování odpovědných úředníků v České republice za účelem zdecimování našeho průmyslu a ovládnutí tisku. Na příklad u našeho největšího obchodního partnera, v Německu, byly úplatky poskytované v zahraničí daňově odečitatelnou položkou až do roku 1999. Precizně to vyjádřil předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž pan Martin Pecina ve svém článku v časopise Lobby číslo 01/2003.

Vzhledem k tomu, že tento stav nebyl dlouhodobě únosný, připravovala se od roku 1993 v OECD “Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích”. Tato “Úmluva…” byla také OECD přijata v roce 1997. Bylo proto nutno připravit vůči zemím bývalé RVHP zcela jinou strategii. Proto již v roce 1993 založil tehdejší ředitel Světové banky pro Afriku, německý právník p. Peter Eigen mezinárodní organizaci Transparenci International. Pro informaci je nutno uvést, že za jeho osmnáctileté éry 1975 – 1993 došlo v Africe k největším korupčním aférám. Transparency International je typický příklad zahraniční společnosti, řízené svou berlínskou centrálou a placenou z naprosté většiny zahraničními vládami nejbohatších států – viz přiložená ANALÝZA.

––––––-

Česká republika se již dostala do stavu, kdy je její svrchovanost a nezávislost prakticky ohrožena v oblasti:

1. ohlašovací povinnosti ministerstva vnitra v oblasti trestného činu úplatkářství
2. investic
3. nezávislosti soudců
4. obrany
5. volby prezidenta republiky

Ad 1. Ohrožení České republiky v oblasti trestného činu úplatkářství

Občanské sdružení “Občané za svá práva v Praze” podalo dne 24. října 2006 předsedovi vlády a ministru vnitra řádnou “Stížnost na Rozhodnutí dát veškerou moc nad veřejnými prostředky v boji proti korupci Transparency International”. V této stížnosti jsou vyslovena závažná podezření na činnost české pobočky Transparency International s jasným požadavkem, aby se této organizaci nesvěřovala protikorupční linka, ale hlavně, aby výběrové řízení na provozování této linky bylo veřejné a transparentní. Ministerstvo vnitra na tuto stížnost nebralo vůbec zřetel. Dokonce pošlapalo vlastní vyjádření, které uvedlo ve své tiskové zprávě ze dne 19.10.2005, ve které jednoznačně vyslovuje nedůvěru k výzkumům, prováděných Transparency International.

Naopak, současný ministr vnitra sdělil v září 2007 na tiskové konferenci, že MV předalo provoz protikorupční linky, hrazené ze státních prostředků, české pobočce zahraniční společnosti Transparency International. “Zřízením (protikorupční) linky chceme dosáhnout toho, aby občané s větší důvěrou hlásili případy korupčního jednání”. Ministr vnitra, jako státní úředník, se musí vyjadřovat v terminologii zákona. Žádný zákon v České republice nezná pojem “korupce”. Podle zákona č. 140/1961 Sb. je tato záležitost stanovena v oddílu třetím: Úplatkářství a je jednoznačně vymezena § 160, 161, 162, 162a.

a) Podle zákona je ohlašovací povinnost na trestný čin úplatkářství svěřena pouze státním orgánům. Ohlašovací povinnost nelze převést na soukromou společnost. Takto vlastně, nikým nezvolené osoby, rozhodují a ve skutečnosti nahrazují státní mocenský orgán a sami rozhodují, zda a komu co nahlásí. Vytváří se tím i mezi občany prostor pro spekulace, zda informace, které soukromá organizace takto získá, nemohou být využity i k jiným účelům /informování konkurenčních subjektů/ či dokonce k vydírání. JAKÝ STÁTNÍ ORGÁN BUDE KONTROLOVAT, JAK ČESKÁ POBOČKA ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI TRANSPARENCY INTERNATIONAL NALOŽILA SE ZÍSKANÝMI INFORMACEMI, KDYŽ JE PROVOZ PROTIKORUPČNÍ LINKY PLACEN ZE STÁTNÍCH PROSTŘEDKŮ?

b) Jak bylo zmíněno, ministerstvo vnitra udržuje již od roku 1999 zvláštní vztahy s českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International. Trvale jí dává granty, to je dary ze státního rozpočtu a tím si jí vlastně vydržuje. V roce 2006 obdržela česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International od ministerstva vnitra 891 000 Kč na “Prevenci korupčního jednání”. Pro rok 2007 uzavřelo dne 29. června 2007 ministerstvo vnitra s českou pobočkou zahraniční společnosti TI smlouvu o provozování protikorupční linky. Za období od 19. září 2007, kdy byla linka uvedena do provozu, do ukončení provozu dne 28. února 2008 obdrží tato česká pobočka 1,8 milionu Kč, to je 300 000 Kč měsíčně. Technologické zařízení k provozování linky nakoupí za státní peníze Transparency International a následně je předá ministerstvu vnitra – to je zcela nestandardní postup. Technologické zařízení a jeho uvedení do provozu je natolik složité, že automaticky staví českou pobočku zahraniční společnosti TI do zcela přednostní pozice při vybírání provozovatele protikorupční linky na další období. / Smlouva mezi ministerstvem vnitra a českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International je k dispozici na transparency.cz/.

Jestliže předseda vlády České republiky nám dne 20. prosince 2007 svým čj. 17174/07-OSV sdělí, že dle informací, které poskytlo Ministerstvo vnitra, je v současné době připravováno výběrové řízení na dlouhodobého provozovatele protikorupční linky a výběrové řízení bude zveřejněno na přelomu roku 2007/2008, je to dobrá zpráva a máme jí věřit.

Věřit? V České republice věřit předsedovi vlády? Vždyť totéž Ministerstvo vnitra nám svým čj. ODK-2820/ZŘ-2007 sdělilo již dne 18. prosince 2007, že dle aktuálního rozhodnutí dojde na přelomu roku 2007/2008 ke zveřejnění dotačního titulu na provozovatele centrální protikorupční linky a nikoli k vypsání výběrového řízení.

Jaký je zásadní rozdíl mezi výběrovým řízením a dotačním titulem? Neúspěšní uchazeči ve výběrovém řízení se mohou se svojí případnou stížností obrátit na soud, kdežto dotační titul je vlastně dobrovolná dávka, na kterou není právní nárok a se kterou není možno se obrátit na soud. Pokud předpokládáme, že již bylo předem rozhodnuto, že protikorupční linku musí provozovat i nadále česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International, pak v žádném případě nemůže tato společnost připustit, aby průběh výběrového řízení se projednával u soudu za účasti veřejnosti. Veřejnost je nutno zcela transparentně z procesu přidělování státních peněz vyřadit. Proto ten dotační titul.

Jak je možné, že ministerstvo vnitra má vyšší rozhodující slovo než předseda vlády? Protože ve skutečnosti zde panuje TŘETÍ SÍLA, které je ministerstvo vnitra již od roku 1999 zcela podřízeno.

c) Efektivitu protikorupční linky, provozované českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International, nejlépe vyjádřila sama její výkonná ředitelka p. A. Krnáčová v on-line rozhovoru o korupci – Lidovky dne 4. 10. 2007

OTÁZKA:

Jak bude v praxi řešen vztah mezi “ústřední protikorupční linkou” a již existujícími resortními?

ODPOVĚĎ (paní Krnáčová):

Na to neumím odpovědět, předpokládám, že je to v kompetenci jednotlivých rezortů.

Za takové geniální rozdělení kompetencí v případě protikorupčních linek /které dále provozují ministerstva a jiné státní úřady, pražský magistrát v čele s předsedkyní protikorupční komise paní Reedovou, města a obce/ by se nemusel stydět ani všeuměl Jára Cimrman. Ale efektivita vynaložených veřejných finančních prostředků pláče. To se to dobře žije vybraným “bojovníkům proti korupci”. Bez jakékoli osobní odpovědnosti žít z veřejných peněz…

d) Česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International zároveň je de facto:

- policejní složkou na protikorupční lince
- podnikatelem, neboť podle výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností podniká v činnosti vydavatelské, poradenské a lektorské
- státním úředníkem, který na Státním fondu životního prostředí bude spolurozhodovat o částce 130 miliard Kč z Evropské unie .

To, co nám zde předvádí v praxi česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International, již není tradiční “střet zájmů”. Je to z hlediska českých podnikatelů doslovně konec světa. Jestliže Váš konkurent v podnikání současně dostává na protikorupční linku informace o Vašem podnikání, současně aktivně podniká a současně spolurozhoduje o rozdělení 130 miliard ze státního rozpočtu, a to vše za podpory příslušných ministerstev, tak proti takovému konkurentovi jste jako český podnikatel zcela bez šance.

e) Na Smlouvě o provozování protikorupční linky 199, uzavřené dne 29. června 2007 mezi ministerstvem vnitra a českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International je jako kontaktní osoba za Transparency International uveden Mgr. Michal Štička. Je to tentýž pan Štička, který na serveru Aktuálně.cz v blogu výkonné ředitelky české pobočky zahraniční společnosti Transparency International p. Krnáčové napsal dne 10. května 2007 článek: “Několik důvodů proti tomu, aby se Václav Klaus stal i podruhé prezidentem ČR”. A zcela podle pravdy se podepsal: placený z peněz G. Sorose, pracuje v Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Problémy s financováním volební kampaně na prezidenta republiky ze zahraniční uvádíme v bodě 6. Zde je nutno pouze připomenout, že pan Štička jako projektový manažer české pobočky zahraniční společnosti Transparency International za měsíc po uveřejnění článku proti prezidentovi republiky obdržel od ministerstva vnitra na svůj projekt 1,8 milionu Kč. Kolik má z této částky, v rozporu s protikorupční organizací OŽIVENÍ odmítá zveřejnit /Viz ANALÝZA str. 13/ Ale útočit na prezidenta republiky za zahraniční peníze a přitom dostávat peníze od českého ministerstva vnitra – na to musí být silný žaludek. Nebo se již dokonce jedná v jeho případě přímo o politickou perverzi?

Ad 2. Ohrožení České republiky v oblasti zahraničních investic

Účelem činnosti české pobočky Transparency International je vytvořit, na základě zcela neprůkazných či dokonce zfalšovaných údajů /viz ANALÝZA – MÉDIA/ mediálně dojem, že Česká republika, na rozdíl od civilizovaného západního světa, je naprosto zkorumpovaná. Západní investoři, když si vybírají zemi, kde budou investovat, se řídí údaji Transparency International. A pod záminkou hluboké korupce v bývalých zemích RVHP jim dávají ty nejhorší podmínky. Ztráty, takto vzniklé v neprospěch České republiky, mohou dosáhnout, či dokonce již dosahují, v dlouhodobém horizontu mnohamiliardových škod.

Česká pobočka Transparency International vznikla jako občanské sdružení v červnu 1998, tj. těsně po přijetí “Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích”. Česká pobočka Transparency International zveřejňuje tři hlavní výzkumné výstupy:

- Index anonymního dojmu z korupce CPI /účelově překládaný nesprávně jako Index vnímání korupce/

- Globální barometr korupce GCB,

- Pokrok v prosazování “Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích”

Jak je uvedeno v ANALÝZE str. 4, index anonymního dojmu z korupce je určitá virtuální hodnota, vzniklá podle zcela subjektivního hodnocení podnikatelů, manažerů, některých bank, ze zcela nepatrného počtu respondentů. Na našem území se vlastní průzkum této virtuální hodnoty neprovádí. Česká pobočka Transparency International se také na žádném průzkumu vůbec nepodílí.

V časopise Lobby, číslo 01/2003, uvádí předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž, pan Martin Pecina : “Úplatkářství na vysokých politických místech k nám přišlo po revoluci ze Západu. A vůbec nechápu hodnocení Transparency International, kde se Česká republika ocitá na chvostu Evropy, vždyť v Německu byl ještě před šesti lety úplatek odečitatelnou daňovou položkou” . “Hodně se u nás hovoří o korupci. K tomu bych chtěl říci jediné. Korupce tady před rokem osmdesát devět nebyla a nebyla tady ani na začátku devadesátých let. Korupci k nám zavedli naši starší bratři z Evropské unie a dneska nás hrozně školí o tom, jak to tady máme dělat. Až budeme v tak hrozné situaci, co se týká korupce, jako je Francie, Německo, Itálie, Španělsko, tak nás můžou začít školit. Ještě si myslím, že jsme se k takovým hrůzám nepropracovali, byť to mediálně vypadá, že je u nás ta situace velmi špatná…

Otázka: Podle indexu míry korupce jsme v žebříčku Transparency International na sedmačtyřicátém místě.

Odpověď: …to by mě zajímalo, jak tomu došli. Jejich žebříček je založen na hrozně subjektivním rozhodování.”

Pro informaci, o tom jakého rozsahu se děje korupce např. v Německu, uvádíme informaci o posledním korupčním skandálu firmy Siemens. /ANALÝZA str. 6/ Není bez zajímavosti, že jednomu z odsouzených manažerů z firmy Siemens bylo uloženo v rozsudku německým soudem, aby část svých neoprávněně získaných peněz daroval německé pobočce Transparency International , která tak zřejmě v Německu funguje jako v České republice, jako součást moci výkonné – v žádném případě však jako nevládní nezávislé sdružení.

Rovněž je třeba zdůraznit, že česká pobočka Transparency International má ročně 2 142 citací v českých médiích, tj. 5x denně čili častěji než mnohá ministerstva nebo dokonce vláda ./Zdroj: Výroční zpráva Transparency International o.p.s. 2006/. V naprosté většině těchto mediálních výstupů je Česká republika označována jako zcela zkorumpovaná. Dokonce v případě tiskové zprávy ze dne 7. prosince 2006 se uchýlila tato česká pobočka k naprosté lži. Přesto, že naměřené hodnoty v oblasti “Globálního barometru korupce 2006″, vydávané mezinárodní centrálou Transparency International, máme úspěšnější hodnocení než většina zemí EU a podstatně lepší výsledky než Francie, Německo a USA, lže veřejně výkonná ředitelka české pobočky Transparency International p. Adriana Krnáčová. Ve své tiskové zprávě totiž tvrdí, že naše výsledky patří k nejhorším na světě. A českým novinářům je zřejmě zakázáno tuto ” lež jako věž” dementovat.

Naopak, v případě otřesných případů skutečné korupce, zveřejněných v Progress Report 07 podle “Úmluvy OECD o boji proti podplácení…” česká pobočka Transparency International tuto zprávu vůbec neuveřejňuje. Státy, které i nadále veřejně porušují tuto Úmluvu, a i nadále pokračují v korumpování veřejných činitelů za účelem získání výhodných obchodů, jsou před českými občany utajeny. Podle zprávy se jedná o Velkou Británii, Kanadu a Japonsko. Jistě jen “shodou okolností” Velká Británie a Kanada platí svými vládními penězi centrálu Transparency International v Berlíně.

Závěr:

Podle Zpravodajství ministerstva vnitra ze dne 19. 10. 2005 je samotný “index vnímání korupce” CPI problematický v tom smyslu, že jeho výzkumy jsou prováděny pouze mezi zástupci podnikatelské sféry, odborné veřejnosti a v řadách analytiků, tedy u pouhého zlomku veřejnosti. Hovoří navíc jen o příjemcích úplatků, nikoli o uplácejících. Jde o míru vnímání fenoménu korupce v omezeném segmentu společnosti, nikoliv o jeho skutečnou hodnotu.

Vzhledem k tomu, že Česká republika je z hlediska příjmu zahraničních investic záměrně a úmyslně poškozována mediálními výstupy české pobočky zahraniční společnosti Transparency International, požádáme ministra obchodu a průmyslu, pana ing.. Martina Římana, aby v rozsahu své působnosti a v zájmu zahraničních investic zadal odbornou oponenturu “indexu subjektivního dojmu z korupce CPI” a zejména, jak je možné, že takovéto virtuální hodnotě je českou pobočkou Transparency International prosazena a vnucena v českých médiích tak ohromná váha. Pokud to uzná za vhodné, aby přijal na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu i příslušná opatření.

Podáváme rovněž podnět Hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny a Hospodářské komoře, aby prověřily možné ztráty, které Česká republika utrpěla díky pomluvám české pobočky zahraniční společnosti Transparency International.

Jak je vidno z výše uvedeného, TŘETÍ SÍLA má takovou moc, že může veřejně pomlouvat v českých médíích Českou republiku, dokonce i veřejně lhát, a čeští novináři se nesmějí proti tomu bránit. Takovou má TŘETÍ SÍLA skutečnou moc.

Ad 3. Ohrožení České republiky v oblasti nezávislosti soudců

A.

Ve správní radě české pobočky Transparency International jsou i dva předsedové soudů. Členy jsou JUDr. Libor Vávra, předseda Obvodního soudu pro Prahu 1, a JUDr. Jan Vyklický, předseda Obvodního soudu pro Prahu 10. Strana občanské sebeobrany upozornila dne 26. dubna 2007 ministra spravedlnosti na možné ohrožení soudcovské nezávislosti. Jedná se o trestní oznámení na českou pobočku Trasnparency International, které bylo podáno z důvodného podezření, že tato organizace nevrátila 15 milionů Kč z překlenovací půjčky 30 milionů Kč, které jí schválila vláda ČR na 10. mezinárodní protikorupční konferenci /viz ALALÝZA str. 14/. V případě, že by se tato skutečnost prokázala a došlo k soudnímu přelíčení, mohl by se některý z výše uvedených soudců dostat do situace, kdyby jako člen správní rady Transparency International soudil některého z výkonných členů české pobočky Transparency International.

Ve své odpovědi čj. 240/2007-PERS-SO ze dne 13. června 2007 ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že “Obsahem činnosti členů této správní rady je podílet se na formulaci strategických a koncepčních otázek ve vztahu ke korupci v ČR a jejímu možnému omezování”. Jediné opatření, které ministerstvo spravedlnosti učinilo, bylo upozornění předsedů soudů na poradě ministra , “aby byl soulad případných osobních aktivit soudců se zákonem o soudech a soudcích vždy prioritou.”

Toto stanovisko je však v naprostém rozporu se skutečností. Členové správní rady rozhodují o podnikatelských aktivitách a o získání finančních prostředků pro obecně prospěšnou společnost Transparency International. Podle čl. VI Zakladatelské listiny rozhodují o tom, že může tato společnost poskytovat služby za úplatu a podle čl. VII schvaluje správní rada podnikatelské aktivity společnosti. Výslovně je uvedeno podnikání v oblasti poradenství, vydavatelské, nakladatelské a lektorské činnosti. Dále je zde důvodné podezření, že česká pobočka TI porušuje zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech /ANALÝZA str. 8/. Ve výroční zprávě není totiž uvedena jediná finanční částka, od koho je obdarovávána. Přitom se jedná o nemalé částky od zahraničních vlád, ale i od českého ministerstva vnitra. Upozorňujeme na výslovné stanovisko exministra financí a dnešního předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny mgr. Bohuslava Sobotku /ANALÝZA str. 15/ , podle kterého obecně prospěšné společnosti mají podle zákona za povinnost zveřejňování maximum informací, včetně veškerých výdajů a sponzorů, to je včetně výše částek od jednotlivých sponzorů. U obecně prospěšné společnosti Transparency International však orgány státu tyto údaje v rozporu se zákonem nevyžadují.

Z hlediska členství soudců, ale např. i politického komentátora Jana Macháčka z Hospodářských novin, ve správní radě obecně prospěšné společnosti Transparency International jsou však zcela skandální povinnosti členů správní rady. Podle Zakladatelské listiny čl.IX, bod 7, členové správní rady jsou povinni:

a) zúčastnit se aktivit zaměřených na zajištění finančních prostředků pro činnost společnosti a podporovat takovou činnost

b) obhajovat a propagovat zájmy společnosti kdekoli a kdykoli je to možné, včetně vystupování ve sdělovacích prostředcích

d) dodržovat etický kodex společnosti, který schvaluje správní rada

Tak, jak je podrobně uvedeno /ANALÝZA str. 12/ a rovněž na Britských listech, 10. dubna 2007 časopis EURO uveřejnil článek o české pobočce mezinárodní společnosti Transpatency International. Ihned na to vymazala tato společenost na svých internetových stránkách etický kodex. Od 11 dubna 2007 je na stánkách české pobočky zahraniční společnosti Transparency International uvedeno: “Etický kodex pracovníků kanceláře TIC a volených funkcionářů – Tato stránka se připravuje” -. Etický kodex Transparency International o.p.s. od 11. dubna 2007 neexistuje.

S bolestí v srdci musíme konstatovat, že na základě výše uvedeného zcela selhaly státní orgány České republiky. Rovněž zcela selhala i jindy tak aktivní Soudcovská unie. Přestože byla dvakrát písemně požádána o stanovisko, ani jednou neodpověděla. Dávat hlavu do písku jako pštros je v tomto případě to nejhorší, co mohla Soudcovská unie učinit.

Vrcholem pokrytectví je však dopis, který ministr spravedlnosti více jak měsíc předtím, dne 27. dubna 2007 zaslal soudci krajského soudu v Ústí nad Labem (Zdroj: časopis Soudce, č. 6/2007). Zatímco na soudce, prokazatelně porušující své povinnosti ve správní radě české pobočky mezinárodní organizace Transparency International si netroufl, ministr spravedlnosti zakazuje soudci krajského soudu, aby byl členem občanského sdružení, které legitimně hájí jeho zájmy v případě stavby nové silnice. Ministr spravedlnosti uvádí mj. “Zákon sice soudci výslovně nezakazuje být členem např. občanského sdružení, kvalita tohoto členství však již zákonem regulována je. Znamená to tedy, že soudce by, pokud je členem určitého sdružení, měl vystupovat pouze jako řadový člen a neměl by již jednat za sdružení na veřejnosti jakožto jeho mluvčí či dokonce představitel. Domnívám se, že aktivity soudce pro občanské sdružení se vylučují s požadavkem nezávislosti a nestrannosti a soudce by takové aktivity provozovat neměl”.

Závěr:

Česká pobočka zahraniční organizace Transparency International vydala publikaci “Aplikaci etických postupů v soudním systému ČR”, podepsané pane Štičkou, autorem m.j. dopisu proti prezidentu Klausovi za peníze pana Sorose, jak sám tvrdí. V publikaci p. Štičky jsou uvedeny Etické zásady chování soudce, schválené Soudcovskou unií ČR dne 28. 10. 2000.

Bod 4 zní:

“Soudce se vyvaruje chování, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost a tím i narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví. Vyvaruje se i chování, které by se jako takové mohlo jevit”.

Proč se Soudcovská unie, přestože k tomu byla dvakrát písemně vyzvána, odmítla vyjádřit k účasti soudců ve správní radě české pobočky zahraniční společnosti Transparency International? Obdržela totiž ze stejného finančního zdroje v letech 2001 a 2002 darem celkovou částku 794 000 Kč na “Posílení právního vědomí a zvýraznění obrazu Soudcovské unie ČR ve společnosti”. Je možné, že za zahraniční peníze si lze koupit mlčení Soudcovské unie?

To skutečně žádná státní instituce nekontroluje dodržování zákona č. 248/1995 Sb. u české pobočky zahraniční společnosti Transparency International? A co je to za TŘETÍ SÍLU, která přinutila nejvyšší představitele ministerstva spravedlnosti, ale i soudce a předního politického komentátora ve správní radě, chovat se způsobem, nehodným jejich postavení?

Požádáme proto ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny o kontrolu soudcovské nezávislosti z hlediska účasti soudců ve správní radě obecně prospěšné společnosti Transparency International. Rovněž by tento výbor měl provést kontrolu, jak je možné, že Soudcovská unie, která propaguje soudcovskou samosprávu, ani přes urgenci se odmítá vůbec k tomuto závažnému problému vyjádřit. V porovnání případu soudce krajského soudu, který nesmí být členem občanského sdružení a naopak dvou soudců, kteří mohou být členy správní rady české pobočky zahraniční společnosti Transparency International a mají m.j. za povinnost shánět pro tuto organizaci finanční prostředky a na veřejnosti hájit zájmy této zahraniční společnosti – zde ukázala panu ministrovi spravedlnosti TŘETÍ SÍLA, KDO JE PÁNEM V ČESKÉ REPUBLICE. Pan ministr spravedlnosti to bohužel pro Českou republiku jistě není…

B.

Fond národního majetku byl zřízen za účelem správy majetku, vytvořeného za generace našich otců a dědů. Za dobrým účelem bylo stanoveno, že část tohoto majetku se převede do Nadačního investičního fondu /NIF/. Z něj se měly financovat oblasti pro dobro národa. Podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 413 z 15. schůze 8. července 1999 se prostředky z NIF věnovaly nadacím pro oblasti sociální a humanitární, zdravotní, kulturní, ochrany lidských práv vzdělávání a jiné. Až potud to vypadá jako velice dobré gesto. Jaká je ale skutečnost?

Jakmile se, nikým nevolený p. Vladimír Mlynář stal v roce 1997 ministrem a předsedou Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, výsledkem jeho práce bylo Usnesení vlády ze dne 27. května 1998, ve kterém byla stanovena Kritéria výběrového řízení. Výsledkem těchto “Kritérií” je, že prostředky z národního majetku obdržely nejbohatší zahraniční nadace:

Nadace PARTNERSTVÍ 84 milionů Kč, tj. 90% celého jmění nadace

Open Society Fund 73 milionů Kč

Nadace VIA 40 milionů Kč

- Nadace Partnerství byla založena již v roce 1991 nejbohatšími nadacemi: German Marshall Fund of the USA, the Rockefeller Brothers Fund, the Charles Stewart Mott Foundation, Sasakawa Peace Foundation,

- Nadace Open Society Fund Praha byla založena v roce 1992. Zakladatel nadace pan Soros vydává ročně ve světě 350 milionů dolarů na prosazení svých programů,

- Nadace VIA. Jedná se českou pobočku americké nadace The Foundation for a Civil Society, která působí v ČR od roku 1990.

Jak vidíme z darů, které dostává společnost Transparency International od zahraničních vlád /viz ANALÝZA/, bohaté státy prosazují svoje národní zájmy prostřednictvím financování nadací a občanských společností v jiných zemích. Na rozdíl od nich, je Česká republika díky panu Mlynářovi zřejmě jediná na světě, která naopak dotuje z Fondu národního majetku zahraniční společnosti, působící v České republice. O rozdělení finančních prostředků z národního majetku pak rozhodují zahraniční zakladatelé nadací, v souladu se zahraničními zájmy.

A jaké je pokračování? Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu 05/02, bod II.1d) založil úřad pana Mlynáře bez existence potřebné právní úpravy společnost s ručením omezeným a v rozporu s ustanovením rozpočtových pravidel k tomu použil prostředky rezervního fondu jako základní vklad ve výši 7,5 milionu Kč, v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech hospodaření sttátu. V bodě 2a) této zprávy se uvádí, že podle uzavřené smlouvy mezi ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem s.r.o. se na výdajích Portálu měl podílet státní rozpočet, a případné výnosy by připadly uvedené společnosti. Podle stanoviska Úřadu pro hospodářskou soutěž je nutno společnost s ručením omezeným považovat za soukromou společnost, neboť m.j. nemá povinnost vypisovat výběrová řízení.

Je nutno zdůraznit, že účetní, která odmítla v souladu s pokynem ministerstva financí převést částku 7,5 milionu Kč z rezervního fondu do soukromého s.r.o., za to, že bránila státní peníze, byla vyhozena z práce.

TŘETÍ SÍLA se pana Mlynáře zastala a ukázala svojí moc. Přinutila předsedu Ústavního soudu ke zcela nečekanému prohlášení. V době mezi rozsudkem městského soudu a odvolacím soudem vydal prohlášení, že pan Mlynář je nevinen /Hospodářské noviny 2.2. 2007 P.Rychetský – Dnešní politika je spíš karikatura/. Toto prohlášení vydal přesto, že neviděl spis ani rozsudek a že mu takového prohlášení v průběhu soudního řízení vůbec nepřísluší. Odvolací soud, zřejmě s ohledem na prohlášení předsedy Ústavního soudu o nevině obžalovaných, je potom zcela osvobodil, přestože byl nucen, stejně jako NKÚ, konstatovat porušení zákona.

Ad 4. Ohrožení České republiky v oblasti národní obrany

V prvé řadě se zde nabízí otázka, zda v zadání svých projektů v oblasti obchodu se zbraněmi a v nákupu zbraní pro armádu České republiky je česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International úkolována přímo mezinárodním sekretariátem Transparency International. Bohužel na příkladu polského ministra obrany musíme konstatovat, že postup Transparency International v oblasti nákupu zbraní pro polskou a českou armádu je řízen z jednoho centra /Zdroj: Transparency International proposes Integrity Pact to National Security Ministr www.transparency.pl/ Předpokládáme, že obdobně se postupuje i v dalších zemích střední a východní Evropy.

Jako první krok zmapovala česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International celý systém výroby a obchodu se zbraněmi České republiky pomocí dvou projektů, financovaných z Velké Británie:

- “Kontrola exportu v České republice”

- “Korupce v oblasti obchodu se zbraněmi”

Ve zprávě o kontrole exportu jsou podrobně popsány české zbrojní výrobní závody a zcela detailní informace o vývozu zbraní. Ve zprávě o korupci je podrobně popsán systém nákupu zbraní pro Českou armádu. Protože jsou oba materiály zveřejněny i v anglickém jazyce, stal se systém výroby, obchodu a nákupu zbraní pro Českou armádu pro zahraniční zájemce zcela otevřený.

Otázka: Je možné si představit, že by nějaká česká organizace financovala průzkum zbrojního průmyslu a s ním spojenou korupci v obchodu se zbraněmi ve Velké Británii či v Německu? Odpověď: Ani náhodou…

Jako druhý krok je prosazení tzv. paktu integrity. Poprvé s ním přišla v rozhovoru pro BBC 24. října 2003 tehdejší předsedkyně výkonné rady Transparency International v České republice doc. Marie Bohatá. Pakt integrity spočívá v tom, že při zadání veřejné zakázky, např. ministerstvem obrany, jsou dalším účastníkem řízení nejen žadatelé o zakázku, ale i Transparency International. Její úkol je velice podrobně uveden na stránkách polské pobočky Transparency International. Společnost TI má mít m.j. neomezený přístup k veškeré dokumentaci a možnost zúčastnit se všech jednání a prakticky rozhodovat pod různými záminkami o vyřazení účastníků z výběrového řízení.

Jak je vidno ze zprávy o schůzce ministra národní obrany Polské republiky pana Radoslava Sikorskiho ze dne 31. července 2006 se zástupcem Transparency International, penzionovaným britským admirálem panem Hugem Edlestonem, Polská armáda zcela podlehla TŘETÍ SÍLE a přistoupila na zavedení paktu integrity. Bylo dohodnuto, že Polská armáda společně s Transparency International připraví a provedou mezinárodní výběrová řízení pro dodávku zbraní a vojenského materiálu pro polské ozbrojené síly. Přeloženo do českého jazyka, TŘETÍ SÍLA nařídila Polské republice, aby organizovala výběrová řízení na nákup zbraní pro polskou armádu podle jí vnucených podmínek.

Ale Poláci se bránili. Předseda polské vlády odvolal 7. února 2007 ministra Sikorského z funkce z důvodu nesouhlasu s jeho politikou na polském ministerstvu národní obrany. A pokračování? Pan Sikorski přešel bez problémů se svým svědomím ještě v průběhu roku 2007 od strany PiS ke konkurenci PO a stal se 16. listopadu 2007 ministrem zahraničí v nové polské vládě. TAK SILNÁ JE TŘETÍ SÍLA I V POLSKU.

A jak je to tom české ministerstvo obrany? Podle Prague Post ze 16. května 2007, pakt integrity je již připravován i zde. Ministryně obrany paní Parkanová byla přinucena TŘETÍ SILOU učinit prohlášení, že bude spolupracovat s Transprarency International. A výkonná ředitelka české pobočky Transparency International p. Krnáčová již začala osobně jednat s poradcem ministryně obrany České republiky.

Závěr:

Ministryně obrany České republiky nevypsala žádné výběrové řízení na projekt pro transparentní řízení v případě veřejných zakázek, organizovaných jím řízeným ministerstvem. Naopak, bylo jí TŘETÍ SILOU nařízeno, že to bude “Pakt integrity”, do kterého musí zahrnout českou pobočku Transparency International. Sledujme pozorně další vývoj. Je pouze otázka času, kdy bude “Pakt integrity” na českém ministerstvu obrany zaveden a čeští dodavatelé zbraní budou z výběrových řízení vyřazováni. Kým? Zástupci organizace Transparency International, placené zahraničními vládami. Výsledek: Miliardové ztráty českých výrobců zbraní ve prospěch zahraničních zbrojovek.

Ad 5. Ohrožení svrchovanosti České republiky při volbě prezidenta republiky

I když je volba prezidenta republiky nepřímá, tj. pouze prostřednictvím poslanců a senátorů, nelze podcenit mediální kampaň. V demokratických společnostech mají volby, zejména ústavních činitelů, zásadní význam. Po staletí se totiž lidé vzájemně vybíjeli v boji o moc, někteří z nich skončili i na popravišti. Pokud výsledek voleb nereflektuje skutečné rozložení politických sil, vystavuje se Česká republika do budoucnosti nebezpečí, že změna vlády se nemusí uskutečnit demokratickou cestou. Po smutných zkušenostech z 20. století má mít každý občan České republiky právo se vyjádřit k volbě prezidenta, jako nejvyššího ústavního činitele, který je i vrchním velitelem ozbrojených sil.

Tak jako v zavedených demokraciích není možno ale ani v České republice platit ze zahraničí kampaně na volbu našich ústavních činitelů. I v době nejhlubší studené války si tehdejší Sovětský svaz nedovolil zasahovat do volební kampaně v USA či Velké Británii prosazováním některých kandidátů prostřednictvím finančních podpor určitým lidem.

Přesto na blogu p. Adriany Krnáčové na Aktuálně.cz vyzývá dne 10. 5. 2007 p.Michal Štička, zakladatel obecně prospěšné společnosti Transparency International, aby naše zastupitelské sbory v žádném případě nezvolily za prezidenta opět p. Václava Klause. Pan Štička přitom zdůrazňuje, že je placen panem Sorosem. Jaksi z vrozené skromnosti už neuvedl, že nadace pana Sorose obdržela od České republiky dar ve výši přes 70 milionů Kč. Pan Štička jako vedoucí představitel české pobočky zahraniční organizace placené zahraničními vládami je totiž přesvědčen, že když někdo o sobě prohlásí, že je placen panem Sorosem, tak je nad naše zákony a je nedotknutelný. Přistoupíme-li na to, že lidé typu p. Štičky se snaží za zahraniční peníze změnit pomocí mediálních kampaní volbu prezidenta České republiky, je přímo ohrožena suverenita České republiky.

Jak se následně ukazuje, útok na volbu prezidenta České republiky člověkem, placeným ze zahraničí, byl pouze pokusným balonkem, zda bude občanům České republiky vadit, když bude možné volební kampaň na prezidenta České republiky organizovat za zahraniční peníze.

Závěr:

Vyjděme z volebních zákonů západních demokracií, které jsou nám dávány za vzor. Představa, že si mohou cizí státy např. v USA za zahraniční peníze ve volební kampani zvolit vlastního prezidenta, asi nebude v kolébce demokracie možná…

Volbu prezidenta republiky organizuje Parlament České republiky. Navrhneme proto předsedům obou sněmoven, t,j, Poslanecké sněmovny a Senátu, aby se jednoznačně vyjádřili k tomu, zda je možné volební kampaň nejvyššího ústavního činitele České republiky financovat za zahraničí, případně podali v této věci podnět k Ústavnímu soudu. Pokud to je totiž možné, tak potom nehovořme o státní suverenitě v souvislosti s Českou republikou.

Vážený pane prezidente,

účelem našeho dopisu je upozornit Vás na vážnost situace. Nikým nevolení, halící se do líbivých hesel, a mající za sebou nesmírný zahraniční kapitál a prakticky již i ovládající většinu médií, se chystají ovládnout úřad prezidenta republiky. Dovolujeme si Vás proto požádat, aby jste nechal skutečnosti výše uvedené prověřit a v rámci svých možností se pokusil o nápravu trendů, které vedou jednoznačně k dalšímu poškozování České republiky nejen v ekonomické oblasti, ale ve svých důsledcích poškozující i základní lidská práva. V tom máte naší plnou podporu.

S veškerou úctou

Ing. Karel Berka
předseda

Ing. Aleš Moravec
místopředseda

PŘÍLOHA:
ANALÝZA – TRANSPARENCY INTERNATIONAL

http://obcanepraha.cz/kausy/ti/tikonf7.htm

 

 

OBČANÉ ZA SVÁ PRÁVA
KRAJSKÉ SDRUŽENÍ V PRAZE

Rooseveltova 5, 160 00 PRAHA 6
Mail: info@obcanepraha.cz
V Praze dne 22. ledna 2008
A N A L Ý Z A
TRANSPARENCY INTERNATIONAL
Mezinárodní organizace
FINANCOVÁNÍ A ČINNOST
I.

Základní údaje a stručná charakteristika

Sídlo: Spolková republika Německo, Berlín

Založeno: Ředitelem Světové banky pro Afriku (1975-1993), německým právníkem Peterem Eigenem

Rok založení: 1993

Národní pobočky: ve více jak 90 zemích

Právní stav: e.V. (eingetragener Verein) registrované sdružení(podle německého práva)

Organizace: správní rada, představenstvo, mezinárodní sekretariát, národní pobočky

Financování: z darů, celkem 8 164 000 Euro za rok 2006, 83 % všech příjmů je od vlád nejbohatších států

Úvod

Boj proti korupci je starý jak lidstvo samo. Jde pouze o to, kdo tento boj vede, a komu ku prospěchu. V moderních dějinách střední Evropy byl nejúspěšnější německý právník dr. Karl Lueger ve Vídni. Již v roce 1875, po svém zvolení do zastupitelstva III. vídeňského okresu, byl překvapen, že jeho voliče, hokynáře, ševce, krejčí, vůbec nezajímá komunální politika. Ale nesmírně slyší na “boj proti korupci” a “boj proti velkokapitálu”. V očích svých voličů se tím stal tak populárním, že byl v roce 1897 zvolen vídeňským starostou. Teprve po jeho smrti tehdejší cenzura povolila zveřejnit, že tento starosta při všem svém hřmění proti velkým bankám nikterak neodmítal s nimi spolupracovat a převedení vídeňské plynárny do obecního vlastnictví vedlo mimo jiné k tomu, že si německé velkobanky zajistily poskytnutím velkých úvěrů rozhodující vliv ve Vídni.

Další německý právník, dr. Peter Eigen, se stal nejprve v letech 1973-1974 poradcem vlád v Botswaně a v Namibii. Jeho další období 1975 – 1993, kdy se stal po dobu 18 let ředitelem Světové banky pro Afriku, je obdobím jednoho z největších korupčních skandálů financování nových režimů v Africe po rozpadu koloniálního panství. Řada půjček Světové banky byla udělena tvrdým diktátorským režimům. Např. zairský diktátor Mobutu získával jako spolehlivý politický spojenec opětovné půjčky i přes to, že již od požátku 80. let se vědělo, kde půjčené peníze končí. Když byl potom svržen, činil jeho osobní majetek vyvezený včas do ciziny trojnásobek celkové zadluženosti Zaire. /Zdroj: Jan Keller : Tichá vojna 9, Paradigma.sk/ . Namísto toho, aby se ředitel Světové banky pro Afriku zpovídal z toho, že Světová banka pod jeho vedením půjčila nesmírné peníze diktátorům, které potom vymáhala na demokratických režimech, založil tento ředitel Transparency International.

Dr. Peter Eigen navázal v rétorice “boji proti korupci” na svého předchůdce, vídeňského starostu dr. Karla Luegera. Na rozdíl od starosty, kdy na jeho hnutí přispívali chudí obyvatelé Vídně, zajistil financování Transparency International z 83 % přímo nejbohatšími státy. Dále je tato společnost financována největšími bankami, obchodními společnostmi a nejbohatšími lidmi planety.

Společnost Transparency International sama sebe nazývá ” global society organization leading the fight against corruption”, čili že má celosvětovou vedoucí úlohu v boji proti korupci. Proto musí i výkonná ředitelka české pobočky Transparency International sama sebe označit v on-line rozhovoru dne 25. 6. 2007 na iDNES.cz, že ” ona je dosud jediná organizace, která křičí a upozorňuje na nedostatky” v České republice.

Skutečným účelem činnosti české pobočky zahraniční společnosti Transparency International je však co nejvíce poškodit hospodářství České republiky, jak uvidíme dále, a to i porušováním českých zákonů, včetně podvodného utajování finančních částek od svých sponzorů.

Mezinárodní sekretariát

Výjimečná úloha sekretariátu: vede veškerou mezinárodní agendu a je ve skutečnosti výkonnou složkou TI. Přestože není v Chartě Transparency International vůbec zmíněn, má vlastní etický kodex na 13 stránkách. Jednotliví členové sekretariátu jsou rovněž přímo řídícími řediteli pro jednotlivé světové regiony a programy. Např. Českou republiku má na starosti Kanaďanka Kate Sturgess.

Sekretariát rovněž sjednává smlouvy s jednotlivými národními pobočkami /National Chapter Accreditation Agreement/ a dohlíží na jejich plnění. Zde vyžaduje naprostou a detailní informovanost od národních poboček, zejména pokud se týká zdrojů jejich financování a činnosti za uplynulý rok. Rovněž ale i plán práce na příští rok musejí jednotlivé národní pobočky předkládat sekretariátu. To vše bez účasti členů správní rady, kterou pouze informuje, popř. nechává dokumenty schvalovat. Také financování národních poboček ze zahraničních finančních zdrojů musí být předem schváleno sekretariátem.

Složení mezinárodního sekretariátu by mělo být zastoupeno co nejširším spektrem národností. Ve skutečnosti ze 64 členů sekretariátu je:

48 ze západní Evropy, USA a Kanady
1 z Maďarska
1 z Ruska
8 ze Střední Ameriky
1 z Jižní Ameriky
3 z Afriky
2 z Asie

Financování

Transparency International je financována z darů.

Celkové příjmy v roce 2006: 8 164 000 Euro

Z vládních zdrojů: 6 769 000 Euro tj. 83 % všech příjmů

Z nadací: 586 000 Euro

Ze soukromého sektoru: 554 000 Euro

Ze zvláštních projektů: 255 000 Euro

Největší dárci – vlády /pořadí podle výše darů/:

Německa, Evropská komise, Finska, Nizozemí, Velké Británie, Dánska, Kanady, Austrálie, Norska, Švýcarska, Švédska, Guatemaly, Irska, Maďarska, Jižní Koree, Francie, USA, Nového Zélandu /zdroj: Transparency International Annual Report 2006/

Z dárců z výjimkou Maďarska není žádná vláda ze střední a východní Evropy. To se týká i nadací a soukromého sektoru. Zahraniční vlády poskytují finanční příspěvky Transparency International v souladu se svými národními zájmy – viz např. vládní stránky Austrálie /About AusAID/.

Zásadní poznámka: Ministerstvo vnitra ČR ve své zprávě o korupci ze rok 2002, str. 55, pozn. 14 uvádí, že Transparency Intenational je mezinárodní nevládní organizace a je financována z nezávislých, nikoli státních zdrojů. Ve skutečnosti činily vládní zdroje naprostou většinu všech příjmů TI. Podivná to nevládní organizace, placená z vládních peněz. JAK TO, ŽE TRANSPARENCY INTERNATIONAL NEPRAVDIVĚ INFORMUJE MINISTERSTVO VNITRA A UVÁDÍ OBČANY ČR V OMYL?

––––––-

Hlavní výzkumné výstupy

1. Index anonymního dojmu z korupce CPI /Corruption Perceptions Index/

2. Globální barometr korupce GCB /Global Corruption Barometer/

3. Pokrok v prosazování “Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích ” /Progress Report – Enforcement of the OECD Convention on Combating Bribery of Foreign Public Officials/

1. Index anonymního dojmu z korupce / CPI / /účelově překládán jako Index vnímání korupce/

Hlavním teoretikem a zpracovatelem celkových údajů “Indexu anonymního dojmu z korupce” CPI je profesor Dr. Johann Graf Lambsdorff, působící nejprve na universitě v Göttingenu a od roku 2003 v Pasově – Německo. Je autorem několika knih o korupci a vede i letní kurs o korupci na universitě v Pasově. Protože “Anonymní dojem” nelze přímo vyjádřit v číselné podobě, vypomáhá si srovnáním celkem 17 různých indikátorů. Tato metoda ve vědeckém světě nepůsobí důvěryhodně.

Nejlépe to vyjádřila předchozí předsedkyně výkonné rady Transparency International v České republice doc. Marie Bohatá dne 24. října 2003 pro BBC takto: Zatímco pro některé země se použije pro výpočet vnímání korupce maximální počet 17 indikátorů, u některých zemí se použije pouze 3 indikátorů. Toto je hlavní výhrada. Jedná se o tak velký rozptyl, že se prakticky srovnává nesrovnatelné. Dokonce se ani nepoužívá přímo průzkum ve vlastní zemi. Výběrově se výzkum zaměřuje na to, jak vidí situaci zahraniční manažeři z hlediska vlastního prospěchu. V obchodním světě existují názory, že těmto hodnotitelům ve skutečnosti vadí, že provize určuje někdo jiný, a to poškozuje jejich osobní zájmy. A podle tohoto klíče anonymně známkují svoje soukromé “dojmy z korupce”. Cejchují státy, kde nikdy nebyli, přičemž mnozí z nich mají problém vůbec najít tyto státy na mapě.

Ve svém příspěvku pro Radio Praha dne 28. 6. 2001 předsedkyně doc. Marie Bohatá zdůrazňuje, že jednotlivé ukazatele nemají statistické kvality srovnatelnosti v čase a v prostoru. Soubor posuzovaných zemí se mění a posuzovatelé také. To co lze měřit je navíc jen dojem z korupce. V České republice existují i ukazatele, které o zhoršení situace nevypovídají. “Na jedné straně se nám zhoršuje to hodnocení, na druhé straně nám roste příliv zahraničních investic. Takže to nejde tak úplně dohromady. Proto já zdůrazňuji, že to je skutečně jenom subjektivní vnímání, bohužel u té korupce objektivní měření možné není”.

Tentýž problém vyjádřila i výkonná ředitelka české pobočky zahraniční společnosti Transparency International p. Krnáčová v časopise Profit 14. listopadu 2005. Nejen že potvrdila u některých zemí použití pouze 3 indikátorů ze 17, ale rovněž potvrdila i to, že o pořadí rozhoduje nepatrný počet zahraničních expertů, analytiků, manažerů a výzkumníků, tj. bez výzkumu ve vlastní kontrolované zemi. Sama česká pobočka TI v České republice žádný výzkum anonymního dojmu z korupce v ČR vůbec neprovádí a žádné podklady ani data zpracovatelům CPI nedodává.

Hodnocení

“Index anonymního dojmu z korupce” PCI lze považovat za určitou virtuální teoretickou hodnotu. Nelze jím však manipulovat pro závažné a mediálně zcela zneužité výstupy. Ministerstvo vnitra ve své zprávě o korupci ze dne 19. 10. 2005 na straně 10 uvádí: “Samotný index CPI je problematický v tom smyslu, že jeho výzkumy jsou prováděny pouze mezi zástupci podnikatelské sféry, odborné veřejnosti a v řadách analytiků, tedy u pouhého zlomku veřejnosti. Hovoří navíc jen o příjemcích úplatků, nikoli o uplácejících. Jde o míru vnímání fenoménu korupce v omezeném segmentu společnosti, nikoliv o její skutečnou hodnotu”. Zneužití těchto virtuálních údajů proti České republice, viz dále v kapitole MÉDIA.

2. Globální barometr korupce GCB

Zjišťuje se vliv korupce v 63 zemích a to v politických stranách, parlamentu, obchodu, médiích, vojenství, nevládních organizacích /NGOs/ a v církvích. Průzkum se provádí u cca 1 000 respondentů v každé zemi. Způsob provedení je v různých zemích různý: osobně, telefonicky, Online, Net panel, Web interview atd. Centrála TI v Berlíně zadá tento průzkum Gallup International. Předpokládáme že bez výběrového řízení a cena je utajena. Pokud se týká ČR, zakázku obdrží německá firma PSYMA, která jej dále postoupí své dceřiné firmě v ČR – Mareco s.r.o. Konkrétní průzkum provedl p. Jan Trojáček ve dnech 29. července – 9. srpna 2006. Průzkumu se v ČR zúčastnilo 1 000 respondentů, to je pouhý 1 respondent na 10 000 obyvatel /0,01 % obyvatel/. Rovněž doba v průběhu prázdnin není příliš objektivní. Ještě daleko méně objektivní se průzkum jeví v zemích s vyšším počtem obyvatelstva – v Německu to bylo pouhých 505 respondentů. V Indii /1 miliarda obyvatel/ to bylo 1 058 respondentů, v Indonésii /200 milionů obyvatel/ 1 000 respondentů, ale pouze ve městech, což jsou vzhledem k počtu obyvatel směšná čísla.

Hodnocení

Získané hodnoty lze použít jako orientační. Nelze však je brát za základ pro seriozní výstupy v médiích. Největší ostudou je však výslovně a účelově lživá interpretace těchto výsledků českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International. Viz dále v kapitole MÉDIA.

3. Pokrok v prosazování “Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích” -Progress Report 07

“Úmluva” byla přijata Radou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj /OECD/ dne 23. května 1997. Pro Českou republiku vstoupila v platnost 21. března 2000. Progres Report 07 zveřejnila Transparency International 18. července 2007. Rozhodující informací v této zprávě je skutečnost, že hlavní světoví exportéři pokračují v uplácení veřejných činitelů v zahraničí. Více jak polovina ze 34 členů Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů neprosazuje tuto Úmluvu nebo nedodržuje svoje závazky. Členské země OECD se podílejí téměř na dvou třetinách světového exportu zboží a služeb. Přesto pouze ve 14 ze 34 zemí, což není ani polovina, začaly tuto Úmluvu prosazovat. Nejvíce veřejné činitele v zahraničí uplácejí firmy z Velké Británie, Japonska a Kanady. Nečinnost těchto zemí podkopává podle této zprávy snahu ostatních a nakonec poškozuje mezinárodní soutěž a podnikání.

Hodnocení

Na stránkách německé a polské pobočky Transparency International, byly pod nadpisem VELKÉ EXPORTNÍ NÁRODY DÁLE PODPLÁCEJÍ ZAHRANIČNÍ ÚŘEDNÍKY zveřejněny výše uvedené otřesné zprávy o skutečné korupci /nikoli pouze virtuální jako v případě CPI a GCB/. Jako negativní příklad se uvádí zastavení vyšetřování britské aeronautické firmy BAE v souvislosti se smlouvou se Saudskou Arábií. Britská vláda zastavila vyšetřování z důvodu “bezpečnostních zájmů”. Přitom se jedná o úplatky pro vládní úředníky v miliardách /nikoli milionech/ Kč.

O jak velký objem úplatků se jedná, prozradila úplatkářská aféra firmy Siemens z prosince 2006. Jenom v černém fondu na úplatky úředníků v zahraničí bylo 10 miliard Kč /420 milionů Euro/, přičemž bylo zdůrazněno, že další vysoké úplatky se dávají prostřednictvím poradenských firem, které však policie nebyla schopna dohledat.

Protože Siemens byl jedním z vlivných přidružených členů Transparency International, kam platil nemalé příspěvky, byla německá pobočka Transparency International pod tlakem veřejného mínění nucena Siemens z členství vyloučit. Jak bylo v německém tisku zdůrazněno, předchozí úplatkářský skandál firmy Siemens v Itálii z roku 2004 nechala Transparency International klidným a žádné opatření proti firmě Siemens tehdy neučinila.

Velice nevšední je postup německých soudů v soudním přelíčení v rozsáhlé korupční kauze koncernu Siemens. Podle Hospodářských novin ze dne 15. 5. 2007 potrestal soud jednoho z odsouzených manažerů firmy Siemens finanční pokutou. Část této pokuty ve výši skoro 1,3 milionů Kč /50 000 Euro/ jde však podle rozhodnutí soudu na konto Transparency International. Takže nejen u českého ministerstva vnitra, ale i v Německu je organizace Transparency International považována za součást moci výkonné.

Česká pobočka Transparency International ve svých tiskových zprávách sdělení o podplácení zahraničních vládních úředníků vůbec neuveřejnila /Zdroj: Transparency International – archiv tiskových zpráv/. Nehodí se totiž k obrazu, který vytváří česká pobočka Transparency International ve všech svých mediálních výstupech, že Česká republika je naprosto zkorumpovaná. Podle OECD jsou však na tom některé země západní Evropy daleko hůře a tyto země v čele s Velkou Británií zcela deklasují mezinárodní hospodářskou soutěž. Viz dále v kapitole MÉDIA.

II.
TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA
česká pobočka /National Chapter/

Česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International byla založena jako občanské sdružení dne 1. června 1998 pod názvem TIC Transparency International o.s. Dne 23. listopadu 2004 bylo občanské sdružení zrušeno. Byla provedena tak zvaná transformace z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Tato tak zvaná transformace byla provedena tak, že předseda občanského sdružení Transparency Interenational, které samo sebe zrušilo, pan Quentin Reed (manžel radní hl.m.Prahy p.Markéty Reedové) dne 14. října 2004 udělil plnou moc p. Michalovi Štičkovi k sepsání zakládací listiny Transparency International, obecně prospěšná společnost / Zdroj: Základní dokumenty o TIC/. Zapsána byla do rejstříku obecně prospěšných společností dne 11. února 2005.

Rozhodující je, že Transparency International, obecně prospěšná společnost, převzala veškeré závazky občanského sdružení TIC – Transparency International a stala se jeho právním nástupcem. /Zdroj: Transparency International – VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY na službu auditora ze dne 19. 9. 2005. Viz též Britské listy/. Důležité jsou však i webové stránky. Jak pro občanské sdružení, tak i pro obecně prospěšnou společnost jsou stejné www.transparency.cz. Tím je prokázána 100% kontinuita i právní závazky obecně prospěšné společnosti vůči občanskému sdružení TIC – Transparency International. Pokud tvrdí Transparency International o.p.s. ve své tiskové zprávě ze dne 2. 4. 2007 /Otázky a odpovědi/ že občanské sdružení TIC-Transparency International zaniklo, pak nesmí nikdo používat původní webovou stránku www.transparency.cz. Pokud však nově vytvořená obecně prospěšná společnost Transparency International – Česká republika používá stejné webové stránky jako občanské sdružení TIC – Transparency International a přitom tvrdí, že je přerušená právní kontinuita s tímto občanským sdružením , pak by se jednalo o obyčejný podvod. Že by se organizace, bojující celosvětově s korupcí, snížila k obyčejnému podvodu?

Hodnocení

Občanské sdružení TIC Transparency International od svého založení v roce 1998 používalo webové stránky s označením www.transparency.cz. Po “transformaci” vznikla dne 11. února 2005 Transparency International – Česká republika obecně prospěšná společnost. Správně by měla mít tato o.p.s. zcela jiné označení webových stránek, aby nedocházelo k záměně dvou různých společností. Podle zákona č. 248/1995 Sb, § 2, odst. 2 “Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení “obecně prospěšná společnost” nebo jeho zkratku “o.p.s.”. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.

Ze znění zákona vyplývá, že stejné označení webových stránek pro občanské sdružení i pro obecně prospěšnou společnost je ve zřejmém rozporu se zákonem. Je docela možné, že při extenzivním výkladu zákona č. 248/1995 Sb. může jít i o obyčejný podvod. To samé se týká o současných webových stránek i tiskových zpráv, které vydává obecně prospěšná společnost Transparency International – Česká republika. Označuje se totiž jako TIC. Ale TIC bylo označení občanského sdružení. Takové účelové zaměňování dvou rozdílných společností, občanského sdružení a obecně prospěšné společnosti, činí českou pobočku “celosvětového vedoucího bojovníka proti korupci” naprosto nevěrohodnou.

–––––––––––-

TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA, o.p.s.
DŮVODNÉ PODEZŘENÍ, ŽE PORUŠUJE ZÁKON Č.248/1995 Sb. O OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTECH

Všechny obecně prospěšné společnosti se musí v České republice řídit zákonem č.248/1995. Transparency International – Česká republika, obecně prospěšná společnost, se však tímto zákonem neřídí a zásadně jej porušuje. Dokonce se vydává za jinou, již zrušenou společnost. Přesto dostává státní zakázky od českého ministerstva vnitra a nyní i od Státního fondu životního prostředí.

Nejkřiklavější porušování zákona jsou následující:

1/ § 2, odst. 2 “Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení “obecně prospěšná společnost” nebo jeho zkratku “o.p.s.”

Podle Notářského zápisu ze dne 23. listopadu 2004 /zdroj:transparency.cz/ byl původní název Transparency International od roku 1998 do roku 2004: Občanské sdružení TIC – Transparency International

nový název od 11. února 2005 zní:

Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Tento nový, jedině platný název, je v souladu se zákonem uveden na první straně výroční zprávy Transparency International za rok 2006. Ale již na druhé straně této výroční zprávy a dále ve výroční zprávě, Transparency International – České republika, o.p.s. sama sebe označuje TIC. Pod tímto označením vydává i veškeré svoje tiskové zprávy. Tím však úmyslně mate veřejnost. Vydává se tak za občanské sdružení TIC – Transparency International, které bylo v roce 2004 zrušeno. Nejedná se o žádné náhodné opomenutí – jedná se o porušování zákonů, které obecně prospěšná společnost Transparency International v tomto případě provádí.

Zajímavé je rovněž označení české pobočky Transparency International v seznamu národních poboček, tak jak jej zveřejňuje mezinárodní sekretariát Transparency International ve svých výročních zprávách:

1999: TI Czech Republic (TIC)
2000: Transparency International Czech Republic (TIC)
2001: Transparency International Czech Republic (TIC)
2002: Transparency International Czech Republic (TIC)
2003: Transparency International Czech Republic
2004: Transparency International Czech Republic
2005: Transparency International Czech Republic
2006: Transparency International Czech Republic (TIC)

Hodnocení

1999 – 2002 Označení TIC v souladu s názvem občanského sdružení
2003 – 2004 Chybí označení TIC
2005 – 2006 Má být označení o.p.s. Může být i v cizím jazyce.

Protože však chybí, jedná se o porušení zákona č. 248/1995 Sb. § 2, odst. 2

––––

Jako reakci na články v médiích, týkajících se podezření za ztrátu 15 milionů Kč v neprospěch státní pokladny tím, že překlenovací finanční půjčka ve výši 30 milionů Kč na konání 10. mezinárodní protikorupční konference v Praze v roce 2001 byla změněna na dotaci, vydala Transparency International – Česká republika o.p.s. dvě tiskové zprávy:

Tisková zpráva č. 1:

2. 4. 2007 Otázky a odpovědi

” V současné době provádí Policie ČR šetření za účelem objasnění údajné trestné činnosti, které se měly dopustit osoby z řad již zaniklého občanského sdružení s názvem Transparency International o.s. (dále jen “TI-CZ”). Toto sdružení působilo až do svého zániku (v roce 2005) v oblasti, jíž se nyní věnuje obecně prospěšná společnost s názvem Transparency International – Česká republika o.p.s. (dále jen “TIC”)”

Tisková zpráva č. 2

4. 4. 2007 Kdo se pokouší o diskreditaci organizace Transparency International

“Transparency International – Česká republika, o.p.s. (dále jen “TIC”) se ostře ohrazuje proti nařčením ze zpronevěry státní dotace, kterou získal její předchůdce občanské sdružení TIC – Transparency International na organizaci 10. mezinárodní protikorupční konference v roce 2001… TIC se proto domnívá, že trestní oznámení je účelové a směřuje k poškození dobrého jména Transparency International.”

Tisková zpráva č. 1 je nepravdivá. Žádné občanské sdružení Transparency International, o. s. TI-CZ nikdy neexistovalo. Zkratka TI-CZ je vymyšlená a nikdy nebyla nikým používána. Rovněž tak od roku 2005 označení TIC je nepravdivé. Jediné možné označení podle zákona je o.p.s.

Tisková zpráva č. 2 je zamlžující. Nejprve uvádí správný název občanského sdružení TIC – Transparency International, jako pořadatele 10. mezinárodní protikorupční konference v roce 2001. Současně ale nepravdivě uvádí, že obecně prospěšná společnost Transparency International, o.p.s. má označení TIC. Dále již zkratku TIC používá jako zkratku pro obecně prospěšnou společnost. Toto je porušení zákona. Jedině možné podle zákona je označení o.p.s.

2/ Porušení § 21

§ 21 zní: ” Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti obsahuje:
d) přehled o peněžních darech a výdajích
e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů”

Skutečnost:

Ve výroční zprávě Transparency International – Česká republika o.p.s. za rok 2006 str. 24, je uveden pouze seznam partnerů a donátorů v roce 2006. Není uvedena jediná částka, od koho je TI obdarovávána. Přitom se jedná o státní peníze z Velké Británie, Švýcarska, Kanady, Nizozemí, Evropské unie, atd.

Je nutno zdůraznit, že polská a německá pobočka Transparency International důsledně uvádějí u každého dárce přesnou částku. Vzorem pro obecně prospěšnou společnost Transparency International Česká republika však musí být sama auditorská zpráva TRANSPARENCY INTERNATIONAL e.V. Berlin ze dne 31. prosince 2006. V této zprávě jsou detailně uvedeny po jednotlivých položkách veškeré výše částek od jednotlivých dárců, a to v rozlišení na dárce od států, od nadací, od obchodních společností, atd. a ještě jsou tam pro porovnání uvedeny i částky za předchozí rok 2005.

Rovněž je nutno zmínit zprávu ministerstva vnitra o boji proti korupci za rok 2002, podle které “Transparency International je mezinárodní nevládní organizace a je financována z nezávislých, nikoli státních zdrojů”. Toto je výslovná lež. Transparency International je financována přímo vládami ze zahraničních státních zdrojů.

Největší ostudou výroční zprávy TI za rok 2006 je utajení částky, kterou obdržela obecně prospěšná společnost Transparency International od českého ministerstva vnitra. Jedná se o částku 891 000 Kč za rok 2006. Přestože porušuje zákon 248/95 Sb., i nadále bude dostávat od českých státních institucí finanční podporu. Jen v roce 2007 obdržela od ministerstva vnitra další finanční podporu ve výši 1,8 milionu Kč. A to přesto, že např. Britské listy velice podrobně odůvodnily pro-korupční činnost české pobočky Transparency International./zrušení etického kodexu atd./

Tím, že utajuje částky, které dostává česká pobočka Transparency International od českých státních institucí a od zahraničních vlád, činí tuto organizaci zcela nedůvěryhodnou. V porovnání s auditem mezinárodního sekretariátu v Berlíně za rok 2006 vytváří česká pobočka zcela oprávněný dojem podvodných utajování od svých dárců.

3/ § 22 Stanoví sankce za porušení tohoto zákona. Ministerstvu financí a ministerstvu spravedlnosti tímto předáváme podnět k prověření, zda výroční zpráva Transparency International Česká republika – o.p.s. za roky 2004, 2005 a 2006 je v souladu se zákonem 248/1995 Sb. a zda není na místě použít sankcí podle tohoto zákona.

4/ HOSPODAŘENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

§ 17, odst. 2 “Organizační složky mimo území České republiky smí obecně prospěšná společnost zřizovat za předpokladu, že právní řád státu, ve kterém má být organizační složka zřízena,, upravuje hospodaření obecně prospěšné společnosti obdobně jako tento zákon”.

Z uvedeného je patrné, že zákon řeší případ, kdy česká obecně prospěšná společnost založí svoje organizační složky v zahraničí. Neřeší však případ Transparency International, když v daném případě podle německého právního řádu založené e.V. (eingetragener Verein) – registrované sdružení – Transparency International e.V. si zřídí svojí organizační složku v ČR.

V této záležitosti je rozhodující Akreditační dohoda mezi mezinárodní centrálou Transparency International a její českou pobočkou./Zdroj: transparency.cz/. Transparency International – Česká republika o.p.s. musí podle této dohody, čl. 14, posílat svoje finanční plány i pracovní plán ke schválení německé centrále. Podle dalších článků této dohody je česká pobočka plně podřízena kontrole německé centrály. Rozhodující je však datum a podpisy na této dohodě. Akreditační dohoda byla podepsána dne 28. 2. 2005, to je 17 dní po zapsání do rejstříku obecně prospěšné společnosti Transparency International – Česká republika. Na dokumentu však tento základní údaj, to je český název, chybí. Česká strana je označena : “Česká pobočka Transparency International”. Je pouze uvedeno, že tato pobočka byla založena podle zákonů České republiky.

Jaký je v tomto případě výklad českého právního řádu? Lze v České republice zřizovat organizační složky zahraničních společností a musí se české obecně prospěšné společností, zřízené podle českého právního řádu, řídit zahraničními stanovami? Je v tomto případě česká pobočka Transparency International nezávislá, či závislá na zahraničních pokynech a příkazech?

Hodnocení

Je důvodné podezření, že česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International porušuje zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. V České republice není síla, která by přinutila dodržovat českou pobočku Transparency International zákony.

Podle zakládací listiny Transparency International – Česká republika, o.p.s. ze dne 23. listopadu 2004 se jedná o zcela samostatnou obecně prospěšnou společnost. V zakládací listině není jediné slovo o tom, že se jedná o českou pobočku mezinárodní organizace Transparency International se sídlem v Berlíně a že na základě zvláštní smlouvy o akreditaci podléhá ve svém financování a činnosti rozhodnutím mezinárodní centrály. Vznikají závažné otazníky, zda činnost české pobočky Transparency International je
- v souladu s českým právním řádem
- v rozporu s českým právním řádem
- nebo se jedná o důvodné podezření, že obecně prospěšná společnost Transparency International – Česká republika již při notářském zápisu ze dne 23. listopadu 2004 vědomě podvedla český stát.

FAKTICKÉ ZRUŠENÍ ETICKÉHO KODEXU

Nefunkčnost správní rady Transparency International Česká republika o.p.s. od 11. 4. 2007

Podle “Zakládací listiny obecně prospěšné společnosti” sepsané podle notářského zápisu dne 23. listopadu 2004 je v čl. IX, “Správní rada” v bodě 7.d, uvedeno:

“Členové správní rady jsou povinni dodržovat etický kodex společnosti, který schvaluje správní rada společnosti”

Skutečnost:

Na internetových stránkách české pobočky Transparency International v rubrice “Základní dokumenty”je uvedeno:

“Etický kodex: Tato stránka se připravuje. Děkujeme za pochopení. 11.4.2007″ .

Jak mohou členové správní rady plnit povinnost dodržovat etický kodex, když žádný neexistuje? Lze konstatovat, že vzhledem k absenci “Etického kodexu” a tím k zásadnímu porušení “Zakládací listiny obecně prospěšné společnosti Transparency International – Česká republika” je správní rada české pobočky Transparency International od 11. 4. 2007 nefunkční. Je zde vytvořen předpoklad, že kdokoli by napadl žalobou Transparency International – Česká republika o.p.s. u soudu za její činnost po 11. 4. 2007, byl by úspěšný.

Hodnocení

Jako nejzávažnější se však jeví, že původní Etický kodex Transparency International o.p.s. vymazala tato zahraniční společnost na svých internetových stránkách dne 11. 4. 2007. Ale den předtím, dne 10. 4. 2007, vyšel v týdenníku EURO článek, podle kterého ministr financí dá přezkoumat činnost české pobočky Transparency International. Zrušení vlastního etického kodexu v přímé závislosti na informacích zveřejněných v médiích činí tuto společnost absolutně nedůvěryhodnou.

Největší trapností je však chování “bojovníků proti korupci” a prosazovatelů etických kodexů do Parlamentu a do krajských a obecních zastupitelstev. Placeni buď ze státních peněz či přímo ze stejného zahraničního finančního zdroje jako Transparency International, o skandálu s praktickým zrušením etického kodexu u Transparency International důsledně mlčí. Stát se to u jiných organizací, to by toho byly plná média, kam mají prakticky neomezený přístup /na rozdíl od 99% české populace/.

Jen namátkou jmenujeme: – místopředsedu poslanecké sněmovny pana Zaorálka, který ještě jako předseda Poslanecké sněmovny prosazoval zavedení etického kodexu v Parlamentu, – pana Kužílka /Otevřená společnost a člena protikorupční komise Rady zastupitelstva hlavního města Prahy/, – náměstkyni primátora hlavního města Prahy, odpovědnou za korupci paní Reedovou /jejíž manžel založil obecně prospěšnou společnost Transparency International/ , – pana Kramára /protikorupční organizace “Oživení”/, který, jakmile získal 433 000 Kč od ministerstva vnitra v roce 2006, tak mu zásadní problémy u Transparency International najednou nevadí.

Vrcholem pokrytectví je však činnost předsedkyně Klubu Strany zelených na Zastupitelstvu hlavního města Prahy. Na 2. zasedání komise Rady hl.m.Prahy pro transparentní veřejnou správu dne 18. dubna 2007 “poukázala na rozbor Transparency International ČR, ze kterého vyplývá, že je potřeba etické kodexy tvořit “na míru” a nelze převzít etický kodex jednoho systému a aplikovat jej na jiný.”. A to v době, kdy již od 11. dubna 2007 bylo na webových stránkách Transparency International ČR uvedeno: “Etický kodex pracovníků TIC a volených funkcionářů. Tato stránka se připravuje. Děkujeme za pochopení”. Dodnes etický kodex Transparency International ČR neexistuje. Že by se předsedkyně klubu Strany zelených, placená protikorupční organizací Oživení a zahraniční nadací, za lživou propagandu veřejně omluvila? Ani náhodou. Podivný to svět “bojovníků s korupcí”…

V čele tohoto peletonu bojovníků proti korupci, kteří o faktickém zrušení etického kodexu u české pobočky Transparency International důsledně mlčí, je předseda Strany zelených. Sám totiž dostává finanční částky od protikorupční organizace Oživení, která je placena zahraniční nadací. Pronajímá jim totiž kanceláře ve své budově přímo naproti Poslanecké sněmovně. Koho chleba jíš…

––––

V září 2003 vydalo o.s. Oživení, pan Kramár s p. Petrákovou prohlášení: “Etický kodex není nadstandard”. V něm v rámci etického kodexu uvádějí nutnost zveřejňovat svoje příjmy. U každého, kdo bude placen z veřejných financí a bude rozhodovat o jejich přerozdělování je nutno i kontrolovat výši majetku. A protože jak pan Kramár, tak i paní Krnáčová a i nové vedení české pobočky zahraniční společnosti Transparency International jsou placeni z veřejných rozpočtů českým ministerstvem vnitra, vyzýváme tímto pana Kramára /Oživení/, a p. Krnáčovou a p. Ondráčku a Štičku /Transparency International – Česká republika o.p.s./ aby dodrželi to, co sami navrhují – zveřejnili svoje příjmy a svůj majetek.

Až dosud byl však stav, že když se někdo zeptal bojovníků s korupcí na výši jejich osobních kont v domácích a zahraničních bankách, včetně paní Krnáčové a dalších představitelů s nimi spojených, tak by takového tazatele jako kacíře nejraději upálili na hranici. Ještě že mají namísto kata k dispozici média. Bez soudu Vás jejich média symbolicky upálí, aniž by jste se mohli bránit. Tak fungují v České republice “svobodná a nezávislá média” , v praxi závislá pouze na jedné maličkosti: na svých majitelích. A proto může česká pobočka Transparency International fungovat skoro rok bez etického kodexu a v rozporu se svými stanovami a se svým posláním. A přesto dostává zakázky od ministersteva vnitra a nyní i od Státního fondu životního prostředky na rozdělování 130 miliard Kč od Evropské unie.

Záležitosti s etickým kodexem české pobočky Transparency International se věnovaly podrobně Britské listy. Výmluvy odpovědných funkcionářů této obecně neprospěšné společnosti, dostávající pravidelné platby od zahraničních vlád, byly více jak tristní…

––––––

Nejlepším kouskem s etickým kodexem však bylo vystoupení výkonné ředitelky české pobočky zahraniční společnosti Transparency International paní Adriany Krnáčové v pátek dne 21. září 2007 na konferenci o etice a důvěryhodnosti v politice v hotelu Novotel v Praze. Měla totiž úvodní slovo k přivítání hostů, včetně velvyslance USA. Konferenci moderoval pan Pehe. Jaksi mu ušlo, když jinak je vždy nejchytřejší, že např. na stránkách Britských listů bylo 3. července 2007 uveřejněno, že v rozporu se zakládací listinou, nemá česká pobočka Transparency International již od 11. dubna 2007 etický kodex. Přesto na konferenci o etice, organizované vyslanectvím USA, měla paní Krnáčová úvodní vystoupení.

Vzhledem k absenci etického kodexu u jí řízené pobočky Transparency International lze říci, že v tomto případě podvedla velvyslance Spojených států. A to od velvyslanectví USA dostává finanční podporu. Pouze “přední bojovnice proti korupci”, jak se o ní vyjádřil časopis Týden, si může takový husarský kousek dovolit. Kdyby cenzura umožnila veřejnou diskuzi s občany ve veřejnoprávních médiích na téma “Jak bojovat s korupcí”, určitě by jí rádi zatleskali. Kdo si to může v České republice dovolit, veřejně podvést velvyslance Spojených států?
/Zdroj: www.ceetrust.org/print.php?ar=921/

JAK ČESKÁ POBOČKA ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI TRANSPARENCY INTERNATIONAL, V BOJI PROTI KORUPCI ČESKÉ REPUBLICE NEVRÁTILA 15 MILIONŮ KČ Z DOTACE, O KTEROU ANI NEŽÁDALA

Občanské sdružení TIC – Transparency International bylo pořadatelem 10. mezinárodní protikorupční konference , která se uskutečnila v říjnu 2001 v Praze. Náklady na tuto konferenci plně hradili partneři konference. Z velké části byly tyto náklady hrazeny zahraničními státy a vládami: USA, Švýcarsko, Velká Británie,Německo, Austrálie. V oficiálním materiálu není ani slovo o tom, že by měla náklady nést vláda České republiky. Občanské sdružení TIC – Transparency International pouze obdrželo od vlády ČR překlenovací půjčku ve výši 30 milionů Kč – podle Usnesení vlády ČR č. 495 ze dne 15. května 2000. Překlenovací půjčka měla být použita pouze na přípravnou dobu před konferencí, než přijdou platby, zaručené sponzory.

Ministerstvo financí však bez souhlasu vlády, aniž by usnesení vlády nechalo revokovat, dne 29. března 2001, svým čj. 111/32 197/2001 změnilo půjčku na dotaci . Podle zákona č. 218/2000 Sb o rozpočtových pravidlech § 14, odst. 3, se dotace poskytuje na základě žádosti. Transparency International o.s. však nikdy na ministerstvo financí žádnou žádost nepodalo / “20 minut Martina Veselovského s p. Krnáčovou”, Český rozhlas 6. 4. 2007/. V první řadě měla česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International podle vlastních pravidel protestovat u ministerstva financí proti tomuto nesprávnému rozhodnutí. Zde však naopak jasně deklarovala: KDYŽ JDE O NAŠE PENÍZE, TAK NÁM KORUPCE NEVADÍ.

Transparency International o.s. tak místo půjčky ve výši 30 milionů Kč obdrželo dotaci ve stejné výši, ze které vrátilo pouze 14,5 milionů Kč. Tato částka odpovídá vrácení doplatku za nevyužitou část dotace ve výši 3 384 213 Kč. Tuto částku také potvrdil ředitel odboru 14 ministerstva financí svým dopisem čj. 144/42 390/2003 ze dne 14. května 2003.

Zásadní rozpor: Podle zprávy auditora o ověření rekonstruované účetní závěrky, vyhotovené dne 20. 6. 2002 pro občanské sdružení Transparency International /auditor: AUDIT SERVIS/, se však mělo státu vrátit 17 995 000 Kč, tj. doplatek měl být 6 822 000 Kč. Znamená to, že byla Česká republika ošizena o dalších cca 3,5 milionu Kč. K této auditorské zprávě se Transparency International odmítá vyjádřit. Pokud tato auditorská zpráva bude v platnosti, znamenalo by to velký finanční podvod.

Jenom pro lepší porozumění, za co se m.j. utratily peníze daňových poplatníků:
- 1,5 milionu Kč současné výkonné ředitelce Transparency International p. Adrianě Krnáčové
- na občerstvení 4 000 účastníků “Protikorupční konference” několik milionů Kč

Protože však podle dokumentu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY ze dne 19. 9. 2005 obecně prospěšná společnost Transparency International – Česká republika převzala veškeré závazky za občanské sdružení TIC Transparency International, vyzvali jsme dopisem ze dne 28. prosince 2007 výkonnou ředitelku Transparency International – Česká republika o.p.s. paní Krnáčovou ke vrácení částky 1,5 milionu Kč zpět České republice, neboť tuto částku obdržela v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech státu – z dotace, o kterou český stát ani nepožádala.

Hodnocení

I. Podle orgánů činných v trestním řízení v předmětné věci /vyrozumění od Policie ČR ze dne 20. 9. 2007/ není trestným činem, když státní úřady mohou změnit půjčku na dotaci, aniž by toho, kdo o půjčce rozhodl, požádal o revokaci usnesení /v tomto případě vládu ČR/, a dále aby příjemce obdržel dotaci ze státního rozpočtu, aniž by o ní požádal, /v tomto případě Transparency International /.

Potom však mohou veškeré státní instituce: – měnit půjčku na dotaci, – vyplácet dotace, aniž o ně příjemce dotace požádal.

II. Kdokoli obdrží od státu dotaci, aniž o ní požádá, musí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., § 14, odst. 3 tuto dotaci státu v plné výši vrátit. Jedná se o podobný případ, jako když někomu v bance místo 1000 Kč vyplatí 100 000 Kč. Také těch 99 000 Kč musí klient bance vrátit. V daném případě se jedná o důvodné podezření, že Transparency International, o.s. tím, že přijala od státu dotaci ve výši 30 milionů Kč, aniž o tuto dotaci žádala, se dopustila trestného činu. V případě prokázání trestného činu či porušení zákona je povinností státu na právním následovníkovi – obecně prospěšné společnosti Transparency International – Česká republika, vymáhat škodu ve výši 15 milionů Kč.

Doba se totiž zásadně změnila: vymáhat na každém důchodci 30 Kč za návštěvu lékaře ANO, ale vymáhat na české pobočce zahraniční společnosti 15 milionů Kč v souladu se zákonem NE, to se jaksi nesluší…?

––––

Velice podivný je v záležitosti nevrácené dotace od Transparency International vztah exministra financí a současného předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny mgr. Bohuslava Sobotky. Zatímco dne 9. listopadu 2007 v rozhovoru pro Frekvenci 1, zřejmě v rámci vnitrostranického boje uvnitř ČSSD, napadá paní Zuzanu Paroubkovou a doslovně říká: “Každé občanské sdružení, které chce dlouhodobě, a podtrhuji to slovo dlouhodobě, působit v oblasti dobročinnosti, tak by mělo dbát na to, aby zveřejňovalo o sobě maximum informací” a dále “zveřejnit veškeré výdaje a zveřejnit veškeré sponzory. Bohužel, zákon neukládá dnes občanským sdružením, aby toto činily na rozdíl od nadací a obecně prospěšných společností”.

Bohužel, pan mgr. Bohuslav Sobotka se jako předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny zachoval zcela bojácně. O problému s nevrácením dotace od Transparency Intrernational byl prokazatelně písemně informován předsedou Poslanecké sněmovny podáním strany S.O.S. ze dne 23. října 2007. Je však zřejmě přesvědčen, že když neučiní nic proti obecně prospěšné společnosti Transparency International, přesto že tato společnost porušuje české zákony, že mu to prospěje v jeho další politické kariéře.

Koneckonců i všichni ministři vnitra od roku 1999 museli podporovat Transparency International, i když jim byly známy negativní dopady jejího působení a porušování zákonných norem. Jediným ministrem, který od roku 1999 jednoznačně hájil zájmy České republiky v případě Transparency International, je současný ministr financí Ing. Miroslav Kalousek. Proto také se mu dostalo zasloužené odměny.

Na základě výše uvedených skutečností byla paní Krnáčová s platností od 1. ledna 2008 vynuceně propuštěna z činné služby u Transparency International. Ale v monologu v Českém rozhlase s moderátorem dne 2. ledna 2008 /ŽÁDNÝ PARTNER NEBYL DO DISKUZE PŘIPUŠTĚN – v rámci tradiční cenzury ve veřejnoprávních médiích ve prospěch Transparency International/ tato nuceně odejitá dosavadní výkonná ředitelka české pobočky zahraniční společnosti Transparency International, sama porušující veřejně zákony České republiky i vnitřní předpisy Transparency International, slovníkem hokynářky veřejně pomlouvala českého ministra financí, aniž by se on mohl bránit. V České republice se nenašel jediný ministr, poslanec či novinář, který by se zastal českého ministra financí proti urážkám a vulgarizaci problému výkonnou ředitelkou Transparency International a který by požadoval zneužitou část dotace ve výši 15 milionů Kč vrátit zpět do státní pokladny.

MÉDIA

Ve všech svých tiskových zprávách se Transparency International označuje za nevládní organizaci. Její mezinárodní centrála v Berlíně hospodaří s rozpočtem cca 240 milionů Kč. Z toho však dary zahraničních vlád, čili státní peníze, činí 83% všech příjmů. Co je to za nevládní organizaci, která se nechává vydržovat zahraničními vládami? Z toho, že na základě “National Chapter Accreditation Agreement” může berlínská centrála národní pobočky TI de facto úkolovat, včetně kontroly či příkazů na jejich financování, vyplývá, že vlastně zahraniční vlády úkolují činnost české pobočky Transparency International. Nejzřetelněji se to jeví v jejích mediálních výstupech.

Jednoznačně vyjádřil příčinu úplatkářství v České republice po roce 1989 pan Martin Pecina, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v časopise Lobby, č. 01/2003. A naprosto zpochybnil jak způsob hodnocení Transparency International, tak i její závěry. Jak nám může být např. Německo vzorem, když ještě do konce roku 1999 byl úplatek v Německu daňově odečitatelnou položkou? A jak pomocí těchto úplatků západní obchodní zástupci po roce 1989 kupovali u nás celé podniky i český tisk.

Česká pobočka Transparency International má za rok 2 142 citací v médiích /zdroj: Výroční zpráva TI za rok 2006/, to znamená že obyvatelé České republiky jsou 5 x denně přinuceni absorbovat nepravdy a lži od české pobočky Transparency International. To je častěji, než dostávají informace z jednotlivých ministerstev či dokonce od vlády České republiky.

Jaké informace poskytuje česká pobočka zahraniční společnosti Transparency Interantional občanům České republiky? Neustále jsou přesvědčováni o tom, že jejich stát je skoro nejzkorumpovatějším státem na světě. Transparency International napadá údajné české příjemce úplatků. O (zejména zahraničních) poskytovatelích úplatků nepadne ani slovo. Důvod je jednoduchý: snížit rating České republiky vůči zahraničním investorům.

O tom, jak česká pobočka TI utajuje skandály zahraničních vlastníků českých firem, které se konají na našem území, svědčí největší úplatkářský skandál v AUTO ŠKODA Mladá Boleslav. Tamní německý personální šéf korumpoval společně s vedením automobilky Volkswagen odborářské bossy m.j. tím, že jim v Praze na Vinohradech kupovali nejdražší prostitutky. Následně již byli nejvyšší činitelé Volkswagenu i za činnost na českém území německými soudy odsouzeni. O tom se však v tiskových zprávách české pobočky Transparency International nedočtete. Přitom se jednalo o stamilionové úplatky.

Kvalita poskytovaných informací je na úrovni nepravd a výslovných lží. Zářný příklad lži české pobočky Transparency International vůči českým občanům je její tisková zpráva ze dne 7. prosince 2006 s názvem “Názor světové veřejnosti: vládní opatření jsou v boji proti korupci neúčinná”. V této zprávě česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International uvádí výsledky celosvětového průzkumu veřejného mínění “Globální barometr korupce 2006″. Podle průzkumu, jehož se zúčastnilo téměř 60 000 respondentů z 62 zemí, je 38% světové veřejnosti přesvědčeno, že vládní protikorupční opatření jsou neúčinná. V České republice (kde se průzkumu účastnilo 1000 respondentů) je o tom přesvědčeno 40% dotazovaných. Doslovně je zde uvedeno: “Ve výsledcích České republiky se odráží dlouhodobě neuspokojivá situace v oblasti zavádění systémových vládních opatření proti korupci – 40% míra nedůvěry respondentů v účinnost vládních opatření patří k nejhorším výsledkům na světě” komentuje výsledky průzkumu Adriana Krnáčová, ředitelka české pobočky Transparency International.

Opak je však pravdou. V originální verzi “Report on the Transparency International Global Corruption Barometer 2006″ na str. 20, tabulka 5, ze které cituje paní ředitelka Krnáčová, je opravdu uveden celosvětový průměr 38%. Ale průměr Evropské unie je 42%. To znamená, že Česká republika se svými 40% je jedna z lepších zemí EU. Ale velké překvapení na konec: ve Francii míra nedůvěry respondentů v účinnost vládních opatření činí 45%, v Německu 51% a v USA dokonce 52%. Nazývejme věci pravými jmény: Česká pobočka Transparency International občanům České republiky úmyslně a záměrně lže. ÚČEL JE JEDINÝ: CO NEJVÍCE V OČÍCH ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ POŠKODIT POVĚST ČESKÉ REPUBLIKY, ABY MĚLA PŘÍSTUP K ZAHRANIČNÍM INVESTICÍM ZA CO NEJHORŠÍCH PODMÍNEK !!!

Každý si řekne: a co naši novináři? To se nenašel jediný, aby si lživou zprávu české pobočky TI ověřil? Ale určitě našel. A určitě nebyl jediný. Stalo se zvykem na české novináře nadávat. V kapitalistické praxi to však funguje tak, že majitel média rozhoduje o tom, co bude námezdní pracovní síla dělat. V tomto případě o tom, co smí napsat novinář do novin. A v rámci cenzury, kdy se nesmí uveřejnit nic, co by jakýmkoli způsobem narušilo umělou svatozář české pobočky zahraniční společnosti Transparency International. Majitelem novin s plným /monopolním/ regionálním pokrytím v ČR – DENÍK – je z 80% německé nakladatelství Verlagsgruppe Passau. A majitelem tzv. seriozních deníků s největším nákladem – Mladé fronty DNES a Lidových novin je Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH se sídlem v Düsseldorfu, které současně vlastní i 20% DENÍKu. Při aplikaci francouzského tiskového zákona jsou DENÍK, Mladá fronta DNES a Lidové noviny vlastně německé deníky, vydávané v českém jazyce. A německá vláda je největším donátorem Transparency Interantional.

Jak na lživou zprávu české pobočky Transparency International reagují tzv. média veřejné služby, Česká televize a Český rozhlas? Obě tato média přebírají každé ráno naprosto nekriticky zpravodajství německých deníků, vydávaných v českém jazyce /viz výše/. Investigativní novinařina směrem ke lživým zprávám české pobočky Transparency International je v médiích veřejné služby českým novinářům v České republice zakázána.

Nejlépe naprostou porážku České republiky v oblasti tisku vyjádřil pro Revue Politika novinář a spisovatel Petr Hájek v článku “Média nevytvářejí klipovitý svět…/ z prosince 2007/. “Tištěná média jsou dnes výhradně v rukou vydavatelů z německy mluvících zemí. Do uvažování managementu a praxe žurnalistů to přineslo nebývale silný cizorodý prvek, který je nejen v protikladu k naším kulturním tradicím, ale, jak se stále jasněji ukazuje, také v protikladu k naším politickým národním zájmům”.

Hodnocení

Transparency International – České republika, obecně prospěšná společnost, jak ve své výroční zprávě, tak i v médiích, označuje samu sebe označením TIC. Ale TIC byl přece oficielní název Občanského sdružení TIC – Transparency International. Toto občanské sdružení bylo notářským zápisem ze dne 23. listopadu 2004 zrušeno . Již ve svém označení se nyní účelově česká pobočka Transparency Internatinal vydává za někoho jiného. Nelze to dokonce kvalifikovat i jako podvodné jednání?

Prakticky 5x denně účelově, mnohdy nepravdivě či lživě, česká pobočka Transparency International přesvědčuje občany v médiích, že Česká republika je skoro nejzkorumpovnější stát na světě. Přitom je úkolována mezinárodní centrálou v Berlíně, která je financována a vydržována zahraničními vládami.

Finta, kterou česká pobočka Transparency International používá ve svých mediálních zprávách, je úplně jednoduchá. Nejprve se začne slovy “vnímání korupce”, dále následuje “míra korupce”, “oblast korupce” a nakonec z podivného a z hlediska věcné hodnoty slabomyslného výrazu “vnímání” se skončí u “korupce” a “hodnocení České republiky v korupci”. Přitom v českém právním řádu vůbec slovo “korupce” není. V trestním zákoně je v oddílu třetím Úplatkářství § 160 – § 163, přičemž se používá odborných termínů “úplatek” a “podplácení”. Transparency International tak bojuje proti něčemu, co v českém právním řádu vůbec není. Nejlépe bojovat proti něčemu, co není v zákoně vůbec definováno. Pak vlastně česká pobočka zahraniční společnosti Transparency International může beztrestně používat všech polopravd či výslovných lží. Jakmile by byla nucena vyjadřovat se v definicích stanovených zákonem, ihned by její mediální bublina splaskla…

Rozhodující je však to, co bylo uveřejněno v článku “Korupce v Česku? Prý horší než za komunismu” / Zdroj: BBC Czech.com 10.12.2004/. Je zde uvedeno:

“Právě kvůli rozšíření korupce mizí České republice do nenávratna miliardové zahraniční investice. Obavy investorů vyjadřuje index vnímaní korupce, kterou každoročně zveřejňuje společnost Transparency International”.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že hlavním úkolem české pobočky zahraniční společnosti Transparency International je všemi způsoby snižovat rating České republiky směrem k zahraničním investicím a tím úmyslně způsobovat České republice nesmírné hospodářské škody.

Ing. Karel Berka
předseda

Ing. Aleš Moravec
místopředseda

A ruku v ruce podepsaní…

http://www.nfpk.cz/cz/zakon-o-urednicich/1001176

Web:  Nadační fond proti korupci

Stanovisko protikorupčních organizací k návrhu zákona o úřednících

14. 11. 2012

Zákon upravující fungování státní správy a jejích zaměstnanců je klíčovým zákonem v boji proti korupci.

Pouze nezávislí úředníci, kteří budou vybíráni pro své schopnosti a ne politické konexe a odměňováni na základě výkonů a ne loajality budou více imunní vůči korupčnímu chování. Zároveň má tento zákon zefektivnit a zkvalitnit systém výkonu státní správy, skrze jasné nastavení systému řízení/výkonu státní služby a zajištění personální kontinuity. Kvalitní zákon by měl zavést pro úředníky mj. transparentní systém výběrových řízení, kariérní řád včetně transparentního systému odměňování a hodnocení, personální řízení ve státní správě nebo právní ochranu a jasné povinnosti úředníků.  Nic z toho nový návrh neřeší, a jeho přijetí by fakticky uzákonilo zpolitizovanou, nekvalitní a neodbornou státní správu. Ačkoli dobrý zákon o státní správě nutně potřebujeme, je podle nás potřeba takto špatný návrh jednoznačně odmítnout.

Oživení, o.s., Transparency International, Centrum for Excellence in Good Governance, Ekologický právní servis, Nadační fond proti korupci, Fond Otakara Motejla, Inventura demokracie

Kontakt:

Lenka Petráková, Oživení, mobil: 724 011 102

Radim Bureš , Transparency International, mobil: 733 666 008

Lukáš Wagenknecht, Centre for Excellence in Good Governance, mobil: 608 303 542

a

a


a

a

Tato analýza vznikla díky grantové podpoře Nadačního fondu proti korupci, děkujeme…

http://www.nasipolitici.cz/cs/kauzy/detail/94-analyza-problematickych-dotaci-rop-severozapad-pripad-kadan

.

Analýza problematických dotací ROP Severozápad – případ Kadaň

AKTUALIZOVÁNO

Deník Insider získal tajnou zprávu o vyšetřování ROP Severozápad. Zpráva zdůraznila zvláště problematické případy dotací pro hotely Větruše a Hotelu 99. Naši politici.cz exkluzivně nabízí podrobný přehled celé kauzy.

“Tajná zpráva z Bruselu dokumentuje pochybení českých úřadů na několika konkrétních případech. Evropskou komisi zaujaly zvláště případy dvou hotelů, ústecké Větruše a chomutovského Hotelu 99. Považují je za důkaz politické manipulace s eurodotacemi. Dotaci na Větruši získala firma ústeckého primátora Víta Mandíka (ČSSD), na Hotel 99 společnost člena regionální rady ODS Ahmada Raada (ODS). Projekt jim přitom přidělila komise hodnotitelů, kteří byli vybráni podle politického klíče.

(aktualne.cz, 30.9.2012)


Úvod

Evropská komise v březnu 2011 pozastavila proplácení peněz z Regionálního operačního programu (dále jen ROP) Severozápad a vyžádala si audit kvůli nejasnostem v projektech Krajské zdravotní a v souvislosti s trestním stíháním bývalého ředitele úřadu ROP Severozápad Petra Kušnierze. V květnu 2012 se v médiích objevily první závěry z auditu ministerstva financí, který konstatoval závažná pochybení u 35 projektů spolufinancovaných evropskými dotacemi v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Ministerský audit zmiňuje závažná pochybení při podivně nastavených výběrových řízeních i neadekvátním navyšování konečné ceny projektů. Mezi problematickými projekty auditoři uvádějí i revitalizaci Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani.

Bývalý ředitel Úřadu regionální rady Severozápad Petr Kušnierz byl přitom 12. července 2012 krajským soudem v Ústí nad Labem odsouzen k trestu 7,5 let za braní úplatků a zneužití pravomocí veřejného činitele.[1]

Při bližším zkoumání řady dotačních titulů rozdělovaných z prostředků ROP Severozápad se opakovaně objevují podezření na klientelistické a korupční pozadí těchto dotací. Analýza sdružení Naši politici se zaměřila na velké stavební komplexy projektů – Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, Hotel 99 a Apartmány 99 v Chomutově.

Případ první – Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

“Příkladem toho, že i u nás je možné přistupovat k úpravám nábřeží koncepčně, může být projekt nábřeží Maxipsa Fíka v severočeské Kadani. Osvícené vedení města se zde potkává s dobrými architekty a také s financemi z Evropské unie. (…) Zároveň se otevřela myšlenka protáhnout cyklostezku podél celého nábřeží a vytvořit zde také promenádu pro pěší s přístupem k řece. K tomu se pak přidaly také úpravy sousedních, vesměs zanedbaných pozemků… Architektům a krajinářům se především podařilo propojit město s řekou, a to nejen vznikem nových cest a průchodů, ale i terénními úpravami a rozšířením veřejně přístupných ploch.”[2]

V úvodu citovaná slova chvály na adresu architektonicky zdařilé nové podoby kadaňského nábřeží ostře kontrastují s problémem klientelismu a finanční přiměřenosti celého projektu, který je skryt za oponou.

Celý příběh Nábřeží Maxipsa Fíka začíná paradoxně příkladně, a to sice vypracováním kvalitního strategického plánu urbanistického rozvoje města Kadaně, který byl zpracován kolektivem respektovaných architektů s dobrou znalostí místního genia loci.[3]

Přes tento optimistický start se nicméně již od samého počátku začala odvíjet niť pozdějších problémů, které byly do jisté míry geneticky vtěleny již v samotném zárodku revitalizace kadaňského nábřeží, resp. v personálním složení a motivaci části týmu 45 lidí zpracovávajícího tento strategický plán. Od samého počátku (tj. od roku 2004) se v něm spolu s architekty  setkávali i kadaňští politici a podnikatelé ve stavebnictví.

Vedle jednoho z hlavních autorů projektu Nábřeží Maxipsa Fíka architekta Víta Brandy a starosty města Jiřího Kulhánka v této komisi figurovali i jména vlivného místního majitele stavební firmy Frk s.r.o. Ahmada Raada a jeho manželky Lenky Raadové.[4] Tyto čtyři členy komise spojovalo od počátku členství v místní organizaci ODS. Tři z nich byli zvoleni do Zastupitelstva města Kadaně.

Milion sem, milion tam

O tom, že Kadaň zvelebí nábřeží Ohře rozhodli místní zastupitelé koncem roku 2004. Kadaňští radní tehdy zvolili ambiciózní variantu celkové rekonstrukce a schválili záměr vypracovat projektovou dokumentaci nové promenády, která měla posloužit jako podklad pro žádost o dotaci z fondů Evropské unie. Celková revitalizace nábřeží měla být spojena s oživěním městského historického centra a ve výsledku měla vyústit ve vytvoření nového kvalitního veřejného prostoru. Nábřeží mělo být pojmenováno po psím hrdinovi z animovaného večerníčku Maxipsu Fíkovi.

Dle předložené dokumentace byly tehdejším vedením města odhadnuty celkové náklady stavební rekonstrukce na částku kolem 140 milionů korun. Zahájení samých stavebních prácí bylo plánováno na rok 2006.[5] Ještě před vydáním stavebního povolení a započetím prací padlo rozhodnutí rozdělit celý projekt na několik postupně realizovaných stavebních etap, které na sebe měly volně navazovat.

Za prolog celkové rekonstrukce je možné považovat výstavbu visuté lávky nad řekou Ohří, jejíž realizaci podpořila třemi miliony korun elektrárenská společnost ČEZ. Úvodní stavební úpravy měly být následovány vybudováním několika dětských hřišť, parkovacích ploch či zbouráním starého letního kina.

První evropské peníze určené na opravu nábřeží získala Kadaň v listopadu 2008 z prostředků Regionálního operačního programu Severozápad (dále ROP), který na projekt Nábřeží Maxipsa Fíka alokoval částku ve výši 111,67 milionů korun z prostředků EU a sám přispěl dalšími 10 miliony. Město se na investici podílelo více než 17 miliony korun.[6] Starosta Jiří Kulhánek (ODS) pak v projektové žádosti vysvětlil nebývalé investice snahou “obnovit význam řeky ve městě” a přiblížit tak náměstí jeho podobě z počátku 20. století, “kdy na řece existovaly takové aktivity jako plovárna, půjčovna loděk a pěší promenády”.[7]

Touto stamilionovou dotací však příliv milionů z prostředků ROP Severozápad ani zdaleka neskončil. V roce 2010 získala Kadaň dalších 23 milionů na navazují projekt “Nábřeží Maxipsa Fíka – Celek III. Podhradí”, v jehož rámci byly vybudovány například chodníky, veřejné osvětlení, vegetační úpravy či dětské hřiště. Celková investice na tento projekt pak měla dosáhnout 38,3 milionů korun.

Prozatím poslední projekt spojený s přísunem evropských peněz na Nábřeží Maxipsa Fíka odstartoval k 1. ledna 2012 pod názvem “Nábřeží Maxipsa Fíka – Celek II. Vodní sporty, 1.etapa” – tentokráte v celkové výši bezmála 48 milionů Korun. Čtyřicet milionů korun přitom opět pochází z ROP Severozápad. Rada města 19. dubna 2012 potvrdila uzavření smlouvy s kadaňskou stavební firmou PETROM STAVBY, s.r.o., která bude tuto fázi rekonstrukce realizovat.[8]

Za hodně peněz málo muziky

Spolu s ubíhajícím časem a prodlužujícími se stavebními pracemi na realizaci jednotlivých projektových etap Nábřeží Maxipsa Fíka se začala pozvolna navyšovat i celková výše investic z veřejných zdrojů.

Přestože při přepočtu na plochu řešeného území vycházela cena na přiměřenou částku 3 120 Korun/m2, z revitalizace nábřeží a přilehlého území se rychle stala největší investiční akce v Kadani za poslední léta.

Sečteno a podtrženo, daňoví poplatníci zemí Evropské unie mají zaplatit za čtyři roky navazujících stavebních realizací již více než 175 milionů korun. Celkové náklady na tři hlavní etapy rekonstrukce kadaňského nábřeží dosud dosahují 215 milionů korun. Spolu s prostředky Evropské unie tak bylo proinvestováno více než 40 milionů korun z prostředků městských a krajských rozpočtů. Při započtení nákladů na přípravu projektu a související dílčí projekty (jako byla např. visutá lávka nad řekou) se blíží téměř čtvrt miliardě korun.[9] Reálná částka, na kterou přijde celková revitalizace tedy podle střízlivých odhadů nakonec téměř dvojnásobně přesáhne původně odhadovaných 140 milionů korun.

Qui bono? – aneb zájmy podnikajících straníků jsou “až na prvním místě”

Neměla by být dotace jen něco podpůrného? Něco, co městům, krajům či firmám pomůže do začátku s úspěšným rozběhnutím realizace jejich inovativního projektu? Při pohledu na závratné částky směřující do revitalizace nábřeží osmnáctitisícové Kadaně se vkrádá otázka, zda skutečně musely náklady narůst o dalších bezmála 100 milionů Korun, resp. kdo na těchto lukrativních stavebních zakázkách mohl profitovat.

Dáme-li na chvíli stranou samu podstatu původního projektu v podobě vize kvalitního urbanistického rozvoje městského nábřeží Kadaně a zaměříme se pouze na finanční, majetkové a personální vazby existující v pozadí komplexu projektů souvisejících s revitalizací nábřeží, naskytne se nám bohužel podstatně neutěšenější obraz silně kontrastující s oceňovaným architektonickým celkem nábřeží.

Bobtnání investic, nákladů a s nimi spojených lukrativních veřejných zakázek bylo přitom umožněno především díky štědrému přísunu dotací schvalovaných regionálními politiky z řad ČSSD a ODS, kteří zasedají ve vedení ROP Severozápad.

Jak již bylo zmíněno výše, od samého počátku se mohl projekt revitalizace opřít o silnou a vytrvalou politickou podporu ze strany kadaňské radnice, které dlouhá léta vládne ODS v čele se starosta Kulhánkem. Mezi stálice místní politické scény je možné počítat i další politiky ODS Lenku Raadovou (od r. 2006 zastupitelka Kadaně), jejího manžela Ahmada Raada (člen regionální rady ODS Ústeckého kraje, člen oblastního sdružení ODS Chomutov, Místopředseda školské rady Gymnázium Kadaň) i samotného architekta Víta Brandu (zastupitel Kadaně v letech 2006–2009).

Klíčovými postavami, které spojují většinu aktérů a hlavně konečných příjemců veřejných investic  na Nábřeží Maxipsa Fíka jsou podnikatelé Ahmad Raad a Jaroslav Volmut. Pravě ve spletité struktuře jimi ovládaných a vzájemně provázaných firem končí většina veřejných investic směřujících na  Nábřeží Maxipsa Fíka.

První a největší veřejnou zakázku na zhotovení úvodní stavební fáze, v hodnotě přesahující 107 milionů korun, získala společnost Stavby holding cz, a.s. Při bližším pohledu na strukturu a obchodní portfólium společnosti je patrné, že se její skutečný vlastník skrývá za kyperskou firmou Esparada Limited, která vlastní ve stavebním holdingu 90 procent, zbylý 10% podíl pak patří přímo Jaroslavu Volmutovi.

Výroční zpráva za rok 2009 přitom uvádí jako jediné vlastníky Ing. Jiřího Ježka – držitele akcií č. 1–20 a Ing. Jaroslava Volmuta – držitele akcií č. 21–40. Jaroslav Volmut přitom kontroluje i stavební firmu JOEL s.r.o., která získala v roce 2010 třicetimilionovou veřejnou zakázku na časově navazující druhou část rekonstrukce.[10]

Firmy Jaroslava Volmuta jsou přitom úzce personálně provázané se společnostmi a lidmi z okolí kadaňského stavitele a hoteliéra Ahmada Raada.

Personálních a obchodních propojení je mezi oběma uskupeními stavebních firem přitom hned několik. Samotní Volmut s Raadem se setkávají v akciové společnosti Talwin, kde první z nich zastává funkci předsedy dozorčí rady a druhý je místopředsedou představenstva. Oba dva přitom patří k významným akcionářům této společnosti. Talwin a.s. se zabývá výstavbou fotovoltaických elektráren. V roce 2010 byl majoritním držitelem (51 % akcií) této společnosti bývalý senátor a primátor Chomutova Alexandr Novák, nyní pravomocně odsouzený na 4 roky za korupci. K dalším akcionářům patří vedle Ahmada Raada a Jiřího Volmuta i bývalý zastupitel Chomutova za ODS Ing. Vladimír Čermák.

Ředitelem a akcionářem Stavby holding cz a.s. i spoluvlastníkem JOEL je bývalý mostecký zastupitel (2006–2010) za ODS Ing. Jiří Ježek, který je zároveň dalším akcionářem a členem dozorčí rady akciové společnosti  Talwin. Ve statutárních orgánech Stavby holding cz a.s. pak figurují i Pavla Jandášová s Janou Staňkovou (členka místního sdružení ODS Kadaň), které jsou členkami dozorčí rady Raadem ovládané akciové společnostmi Katumba.

Stavební projekty Ahmada Raada

Se jménem Ahmada Raada se pojí celkem sedm firem zabývajících se především stavebnictvím a obchodem s nemovitostmi. Klíčovou roli v dotačním příběhu (nejen) Nábřeží Maxipsa Fíka hrají jím ovládané firmy Frk s.r.o., KATUMBA a.s. Raad je považován za vlivného regionálního politika ODS, jehož slovo má váhu. Jeho firmy získávají opakovaně evropské dotace i veřejné zakázky.

V představenstvu firmy Katumba přitom v době stavební realizace první etapy Nábřeží Maxipsa Fíka (2007–2009) působil architekt a hlavní inspirátor projektu Ing. Vít Branda. Architekta Brandu s Ahmadem Raadem a kadaňským nábřežím spojuje i projekt nového luxusního čtyřhvězdičkového hotelu Split, který  tvoří jakýsi “ostrov” vklíněný do Nábřeží Maxipsa Fíka. Pro nezasvěceného návštěvníka ostatně hotel představuje hlavní dominantu severozápadního cípu nábřeží a láká své hosty výhledem na nábřeží a cyklostezku spojující Kadaň s Kláštercem nad Ohří.

Faktické splynutí Raadova hotelu s projektem kadaňského nábřeží pečetí skutečnost, že Raadova stavební firma Frk s.r.o. získala na dostavbu hotelu Split z ROP Severozápad dotaci ve výši 22,4 milionu korun. Autorem architektonické přestavby hotelu byl “logicky” znovu Raaduv spolustraník, zastupitel Vít Branda.

Při bližším zkoumání vlastnické a personální struktury firem kadaňských podnikatelů, které získávají mnoha milionové prostředky z veřejných zakázek proplácených z EU dotací, se objevuje podezření na možné klientelistické pozadí těchto projektů.

Osoby figurující ve statutárních orgánech či ve vlastnické struktuře těchto společností měly velmi blízko k předním osobnostem politického života v regionu. Samotný Ahmed Raad tak patří do úzkého okruhu dobrých známých vlivných severočeských politiků a stranických šedých eminencí kolem exsenátora Alexandra Nováka, někdejšího hejtmana a předsedy rady ROP Severozápad Šulce.

Přirozenými kontakty vlivného kadaňského podnikatele na severočeský ROP jsou i krajský radní Ing. René Budjač (ODS) a člen Finančního výboru ústeckého kraje Mgr. Radek Scherfer (ČSSD), oba původem z Kadaně.

Ahmad Raad se přitom s krajskými politiky pravidelně setkával i mimo stranické sekretariáty, přímo na půdě kraje, kde působil coby člen Komise pro regionální rozvoj a cestovní ruch Ústeckého kraje. Dalším vlivným kontaktem Ahmada Raada je pak europoslanec MUDr. Miroslav Ouzký (rovněž původem z Kadaně), jehož syn Martin je společníkem a jednatelem Raadovy firmy Frk design, s.r.o.

Zaběhnutý Kolorit místního propletence klientelistických a nepotických vazeb dotváří skutečnost, že manželka Ahmada Raada, Mgr. Lenka Raadová zasedá (za ODS) v Zastupitelstvu a v Radě města Kadaně. Zároveň patří i ke členům Sociální komise Ústeckého kraje.

Případ druhý – Hotel 99 a Apartmány 99

Jedním z dalších kontroverzním projektů Ahmada Raada, resp. jím ovládané firmy President Securities a.s. (jejím 100% vlastníkem je Katumba a.s.) se stal nedávno otevřený Hotel 99 v Chomutově. Za podezřelých podmínek, přes protesty místních obyvatel, zde získala Raadova Katumba za nestandardně nízkou cenu stavební pozemky. Chomutovští radní, v čele s tehdejší primátorkou Řápkovou (ODS), prodali Katumbě pozemky v samém centru města za 350 Korun/m2.

Tato cena se přitom opírala o oficiální cenovou mapu Chomutova z roku 2005 a naprosto nezohlednila cenový vývoj (vzestup) na realitním trhu v následujících letech. V této souvislosti se tehdejší vedení chomutovské radnice neobtěžovalo se zadáním relevantních znaleckých posudků zohledňujících místně obvyklou aktuální cenu těchto pozemků. Na pozemcích odkoupených od města za nestandardně výhodných podmínek posléze Katumba prosadila výstavbu nového čtyřhvězdičkového hotelu spojeného Pěšinou Boženy Němcové s přilehlou nákupní galerií.

Vše přitom proběhlo ve stejném aranžmá jako v Kadani – autorem projektu byl člen představenstva Katumby architekt Vít Branda, realizátorem stavby měla být akciová společnost President Securities.

Roli “investora” sehrály opět dotace z ROP Severozápad určené na podporu regionálního cestovního ruchu. Celková výše dvou “eurodotací” tak v případě chomutovského hotelu a přilehlého nákupního centra vystoupala až na téměř 97 milionů korun. Dalších 17 milionů z veřejných prostředků pak na tyto projekty přidala ze svého rozpočtu sama rada ROP Severozápad.[11]

Hotel 99 uvítal první klienty v dubnu 2012. Jeho jediným faktickým majitelem a provozovatelem je kadaňský Ahmad Raad.

Notářský zápis z prosince 2011 i rozhodnutí o změně statutárních orgánů President securities, a.s. jasně konstatují, že za Katumbu jedná samostatně Ahmad Raad (jediný akcionář) a Katumba vlastní všech 10 akcií společnosti President securities, a.s. Podle dokumentů uvedených ve sbírce listin je tak Ahmeed Raad ke dni 28. dubna 2012 jediným vlastníkem této společnosti.

Ahmad Raad přitom realizoval tyto dva vzájemně propojené stavební projekty dotované 114 miliony korun z veřejných prostředků pravděpodobně bez vypsání výběrového řízení na dodavatele veřejné zakázky. Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. přitom ukládá povinnost vypsat na veškeré nadlimitní investice, které jsou hrazeny z více než z 50 % z veřejných zdrojů, výběrové řízení podle tohoto zákona.

Této povinnosti se v tomto případě vyhnul investor díky tomu, že celková výše investice měla v případě prvního projektu “Hotel  99″ dosáhnout 157 mil korun u druhého projektu “Apartmany 99″ pak 121 milionů korun. Celková suma nákladů na výstavbu tohoto komplexu měla dosáhnout výše 278 milionů korun. Cena investic z veřejných prostředků by tak (údajně) dosahovala pouze 41 %.

Bez vysvětlení nicméně zatím zůstává otázka, kde vzala společnost PRESIDENT SECURITIES a.s., jejíž obraty se v předchozích letech pohybovaly v řádek statisíců korun, zbývajících 164 milionů korun investovaných do těchto projektů.


Co na to zainteresovaní politici?

O nezdravém pozadí kadaňské stranické politiky svědčí i podezření na nakupování hlasů v komunálních volbách 2010.[12] Při zpětném pohledu do stránek regionálního tisku je přitom zřejmé, že dlouhodobé propojení světa byznysu a politiky není v regionu pro místní politiky žádným překvapením.

Kadaňský starosta Kulhánek tak například poněkud alibisticky prohlašuje, že“udržet si odstup od různých kšeftařů není v politice jednoduché. Ať jste starosta z té či oné strany, vždycky se na vás někdo nalepí, tak to zkrátka je. Vy si je musíte držet od těla. Já s těmi lidmi zkrátka moc nekomunikuju. Nechodím s nimi na golf ani na tenis, nechodím s nimi nikam.”[13]

Předseda rady ROP Severozápad, někdejší hejtman a stávající poslanec Jiří Šulc nahlížel (v roce 2010) na dotacemi akcelerované podnikání svých stranických kolegů a přátel takto: “Vylučovat někoho z rovné soutěže jen pro politickou příslušnost či na základě subjektivního zjišťování, zda je někdo někoho přítelem, by bylo porušením nejen předpisů, ale i Listiny základních práv a svobod.”[14]

Závěr

Při pohledu na výše uvedené projekty realizované za štědrého přispění evropských dotací z ROP Severozápad se objevuje řada nestandardních okolností, které přiživují podezření z možného klientelistického (korupčního?) pozadí udělování dotační podpory.

Výše zmiňované stavební projekty přitom tvoří jen dílčí část fenomenálních úspěchů  výše zmiňované skupiny firem při získávaní veřejných zakázek a evropských dotací v rámci Ústeckého kraje. Společnosti Frk s.r.o., JOEL s.r.o. a Stavby holding cz a.s. staví mosty, sportoviště, opravují školy a revitalizuje panelová sídliště v Kadani, Chomutově, v Bílině i na řadě dalších míst v regionu. Významné zakázky tyto společnosti získaly i u dotačními kauzami proslulého zdravotnického holdingu ústeckého kraje Krajská zdravotní, a.s.[15]

Celkový objem EU dotací a veřejných zakázek získaných v Ústeckém a Karlovarském kraji tímto okruhem kooperujících firem lze přitom za posledních 6 let odhadnout na více než jednu miliardu korun.

Tato analýza vznikla díky grantové podpoře Nadačního fondu proti korupci, děkujeme.

Poznámky:                                                                                                                                          

[1] BARTŮŇKOVÁ, Tereza, Jan PIROCH, Tomáš MEDEK, Dagmar CESTROVÁ a Alice KOTTOVÁ. Exředitel dotačního úřadu Severozápad Kušnierz byl odsouzen na 7,5 roku za přijímání úplatků. [online]. 2012-07-12 [cit. 2012-07-15]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1084642.

[2] JIKALOVÁ, Karolina. Nábřeží jako výzva. [online]. 2011-09-05 [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://antiques.fontai.net/clanky/nabrezi-jako-vyzva.

[3] Za tým zpracovatelů FIŠER, Michal, Petr HLAVÁČEK. Strategický plán Kadaně 2004. [online]. 2004-12-16 [cit. 2012-07-15]. Dostupné z: http://spkadan.wz.cz/soubory/0.pdf.

[4] Lenka Raadová členkou ODS od 22.03.2005.

[5] Deník Právo, 01.12.2005.

[6] Nábřeží Maxipsa Fíka – Celek I. [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://www.mesto-kadan.cz/podsekce-66/nabrezi-maxipsa-fika–celek-i.

[7] Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani se rozšíří. [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://www.nuts2severozapad.cz/nabrezi-maxipsa-fika-se-prestavi-v-pokru.

[8] Databáze příjemců všech operačních programů v programovém období 2007–2013 evidovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Nábřeží Maxipsa Fíka – Celek II. Vodní sporty, 1.etapa. [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/2eec9b32-0674-48ba-a419-90fa51db8823/Seznamy-prijemcu.

[9] Nábřeží Maxipsa Fíka. [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z:http://www.mesto-kadan.cz/sekce-160/nabrezi-maxipsa-fika/strana/0.

[10] Firmu JOEL s.r.o. vlastní firma JEMAPOL s.r.o., v níž má 45% podíl právě Jaroslav Volmut, který navíc v obou firmách figuruje coby jednatel.

[11] Uvedeno na základě informací Regionálního informačního servisu (RIS), který spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR. [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=92582; http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=31636.

[12] HORÁČEK, Aleš a Ondřej KŮS. Soud řeší údajné kupčení s hlasy v Kadani a Krupce. [online]. 2010-10-21 [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/soud-resi-udajne-kupceni-s-hlasy-v-kadani-a-krupce-fb7-/usti-zpravy.aspx?c=A101021_130055_usti-zpravy_alh.

[13] ČERNÝ, Ondřej. Bydlí v paneláku, do práce jezdí na kole a v Kadani kvůli němu lidé volí ODS. [online]. 2010-11-03 [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?c=A101102_185347_usti-zpravy_alh.

[14] Aktuálně.cz, 24.12.2010.

[15] V letech 2007–2012 získaly v Krajské zdravotní, a.s. společnosti FRK s. r. o., JOEL s.r.o. a Stavby holding cz a.s. zakázky za téměř 42 milionů korun. Ve statutárních orgánech Krajské zdravotní přitom figurovali dříve zmínění regionální politici: Mgr. Radek Scherfer, Ing. Pavel Kouda a Ing. René Budjač.

Upozornění:                                                                                                                          

Na základě dopisu doručeného našemu sdružení dne 22. srpna 2012 přetiskujeme následující doporučující reakci Ahmada Raada, ve které jsou rozporována některá tvrzení:

Dne 24. 7. 2012 jsme na těchto stránkách v článku, Analýza problematických dotací ROP Severozápad – případ Kadaň’ uvedli, že audit ministerstva financí konstatoval závažná pochybení u 35 projektů spolufinancovaných evropskými dotacemi v Ústeckém a Karlovarském kraji. Tuto skutečnost jsme ilustrovali mimo jiné na projektech, které předložil majitel stavební firmy Frk s.r.o. Ahmad Raad. Tato ilustrace je nepravdivá, neboť auditoři v projektech Ahmada Raada neshledali žádná pochybení. Ve stejném článku jsme uvedli, že členkou komise, která zpracovávala strategický plán, byla i manželka Ahmada Raada Lenka Raadová. Tato informace není pravdivá. Manželka Ahmada Raada Lenka Raadová nikdy členkou této komise nebyla.

Požadovanou reakci jsme se rozhodli publikovat přesto, že se dle našeho přesvědčení nezakládá na reálných faktech a je z tohoto pohledu pouhou účelovou (zavádějící)  interpretací námi publikovaného textu, která má posloužit k vytvoření právního nátlaku na naši neziskovou organizaci. Ke stejnému účelu měly zřejmě sloužit i desítky doložitelných telefonátů od pana Ahmada Raada i z telefonních čísel spojených s jeho firmami. Snaha o stažení článku ze strany Ahmada Raada zřejmě souvisí také s kandidaturou jeho manželky paní Mgr. Lenky Raadové do zastupitelstva Ústeckého kraje na 9.místě kandidátky ODS v krajských volbách 2012. Veškeré informace publikované v článku, včetně Ahmadem Raadem rozporované informace o členství Mgr. Lenky Raadové v komisi pro Strategický plán města Kadaně 2004, máme řádně doloženy z veřejných zdrojů.

Politiky spojené s kontroverzními dotacemi a veřejnými zakázkami realizovanými (nejen) v problematickém ROP Severozápad budeme sledovat i nadále.

Redakce NasiPolitici.cz

 .

.
.

Pán z Transparency International lže, přestože ověřit si jeho „informace“ je otázkou pár kliknutí na internetu

Paní Demeterová z organizace Pomoz jednomu člověku byla v Parlamentních listech citována, když veřejnost upozorňovala na obrovský střet zájmů v případě personální propojenosti TIC a auditorské firmy Deloitte, která zároveň poskytuje právní poradenství jak firmám a nadnárodním společnostem, tak státním orgánům. Přes audity se tedy dostává k citlivým informacím, které pak může využít v právním poradenství.

„Předsedou správní rady TIC je například ředitel Deloitte pro střední a východní Evropu Jan Spáčil, což je obrovský střet zájmů. Podle našich informací má Deloitte od roku 2010 uzavřenou smlouvu s ministerstvem financí na audity a právní poradenství. Pokud nebyla nikdy vypovězena, toho už jsme se nedopátrali, tak jsou pořád oficiálně spolupracovníky ministerstva financí. Proto byli třeba pověřeni auditem v ROP Severozápad, což je katastrofa, protože TIC se následně mediálně postavila na stranu soudu, jenž odsoudil  jejího ředitele Petra Kušnierze,“ uvedla paní Demeterová pro Parlamentí Listy s tím, že s Nadačním fondem proti korupci jsou TIC a Deloitte  jedna ruka.

Projektový vedoucí Stanislav Beránek, jenž se v TIC zabývá tématikou policie, justice, klientelistických skupin a organizovaného zločinu prohlásil, že je to nesmysl, a reagoval slovy: „Víte, kdo nic nedělá, nic nezkazí a je oblíben,“ a „Ohledně Deloitte to uvedu na pravou míru. Pan Spáčil je zaměstnancem ne přímo Deloitte , ale advokátní kanceláře Ambruz & Dark, která poskytuje služby mimo jiné i Deloitte.

Na stránkách Deloitte.com se dočteme, že “Jan Spáčil vede Deloitte Legal ve Střední Evropě“

Praha, 16. října 2012 – Jan Spáčil, advokát a partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal se stal novým vedoucím partnerem Deloitte Legal Central Europe (CE), sítě firem, které poskytují právní služby v rámci skupiny Deloitte.

Ambruz & Dark jsou součástí Deloitte! Pan Spáčil je nejen jejich řadový zaměstnanec, ale šéfuje Deloitte Legal ve střední Evropě.

Na stránkách Deloitte se také píše, že Spáčil „je vedoucím Deloitte Corporate Governance Centra v ČR a též předsedou správní rady protikorupční neziskové organizace Transparency International ČR.“

http://www.deloitte.com/view/cs_CZ/cz/press/press-releases/25b422fc01a6a310VgnVCM3000003456f70aRCRD.htm

Alespoň Deloitte je v tomto ohledu transparentní.

Státní správa nejeví zájem o zlepšení poměrů v zemi, ale o mnoho lepší není ani soukromý sektor, varuje Jan Spáčil, čerstvě jmenovaný vedoucí partner Deloitte Legal pro střední a východní Evropu… Jan Spáčil vede též Corporate Governance Centrum Deloitte v České republice. Když hovoří o krizi a jejím vlivu na trh právních služeb, zdůrazňuje též obecný vliv na kvalitu správy obchodních společností jako takových. „Sami jsme byli zvědavi, co nám ukáže průzkum našeho centra realizovaný s Institutem členů správních orgánů (CIOD), který se zabýval aktuálním stavem správy a řízení společností v České republice… „Zahraniční experti, které jsme seznámili s naším průzkumem, poukazují na skutečnost, že mezinárodní investoři si v konkurenci potenciálních investičních cílů a teritorií potřebují být jisti, že o jejich investice bude dlouhodobě postaráno a že nedojde k potenciálním problémům, jako jsou konflikty zájmu, podvody či korupce. O opravdu efektivních nástrojích správy a řízení společností je jednoduché hovořit, ale velmi obtížné zajistit, aby opravdu fungovaly,“ komentuje výsledky průzkumu Spáčil.

Výsledky průzkumu by bohužel mohly sloužit jako varování pro zahraniční investory, protože naznačují, že pravidla správy a řízení společností v Česku buď nejsou přijata vůbec, či jen formálně… Z pozice předsedy správní rady protikorupční organizace Transparency International Jan Spáčil kritizuje právě podvody a korupci ve veřejné sféře. Tým Ambruz & Dark/ Deloitte Legal přitom podporuje aktivity Transparency International formou bezplatného právního poradenství.

http://zpravy.e15.cz/pravo-a-byznys/corporate-governance-v-cesku-kulha-946031#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Paní Demeterová dále upozorňovala na mediální podporu Transparency International soudnímu procesu s údajnými korupčníky na ROP Severozápad, kde z mnoha auditů vyšel pouze jeden téměř na 100% negativně. A to ten, který dělala právě firma Deloitte na zakázku MF.

Mr. Beránek tvrdí, že to není pravda

„Z titulu předsedy správní rady TIC nezasahuje (Spáčil) do konkrétních kauz či vyjádření k nim. Tam žádná souvislost není. Vždyť jsme do té kauzy ROP Severozápad nijak nezasahovali. To je nesmyslné,“ reagoval dál.

ALE: Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka – 12. 7. 2012 „Ukazuje se, nejen na této kauze (Kušnierz a spol.), ale i na řadě dalších poslední doby, že pokud policie a státní zastupitelství mají volné ruce, nebojí se jít do všech souvislostí jednotlivých kauz a nezastavují se ani před politicky exponovanými osobami. Myslím, že to je ochutnávka věcí příštích.“

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/185633-soud-poslal-kusnierze-za-brani-uplatku-na-7-5-roku-do-vezeni/

 „Soud uplácení jednoznačně prokázal. Šlo o výbornou práci policie a státního zastupitelství. Doufám, že je to první vlaštovka toho, že se podvody a korupce u evropských fondů začnou postihovat. A ti, kteří v tom jedou, a bohužel jich není málo, začnou mít strach, že skončí podobně jako pan Kušnierz,“ říká David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International. “

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1084642

Hloubková analýza soudního spisu kauzy s Petrem Kušnierzem a ROP Severozápad, kterou jsme s paní Demeterovou publikovaly na stránkách organizace Pomoz jednomu člověku http://helpaman.org/new/?p=3272  dokazuje, že šlo zmanipulovaný proces od vyšetřování přes zaujaté a zcestné výroky soudkyně Kamily Elsnicové, až po mediální kampaň, která tehdy v celku neznámé náměstkyni Krajského zastupitelství Lence Bradáčové přinesla pozornost celé republiky. A to i přes to, že státním žalobce v kauze ROP Severozápad nebyla ona, ale JUDr. Vladimír Jan.

Ani pan Jan nepřišel zkrátka. Dostalo se mu ocenění České advokátní komory v kategorii trestní právo – Právník roku 2012, a to i přes jeho právnickou nepozornost, jejímž důsledkem bude nepotrestání usvědčeného vraha za jeho druhou vraždu. Podrobnosti k případu jsem publikovala na ParlamentníchListech.cz tento týden

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Jana-Ridvanova-Jak-se-ze-smolare-roku-stal-Pravnik-roku-2012-266905

Nepozorného státního zástupce se nezastal nikdo jiný, než Lenka Bradáčová, kterou z medií známe jako neohroženou bojovnici za spravedlnost. V tomto případě  ale byla toho názoru, že by soud měl řízení proti již usvědčenému vrahovi zastavit pro nedostatek důkazů.

Paní Bradáčová, bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se již nějakou dobu snaží o vznik nového Úřadu pro boj s korupcí. Úřad, který by vládnul centralizovanou mocí nad otázkou koho za korupci stíhat a koho ne. Každý příčetný člověk, který zná zdejší poměry, by se takové centralizace moci obával, ne však ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. Podle něj je to jediná možná cesta, jak se svěřil ParlamentnímListům.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Bradacova-radi-v-nove-funkci-Unikly-zajimave-historky-247025

Navíc je Lenka Bradáčová  podle Ondráčky hrdinka, kterou česká společnost potřebuje, jak prohlásil ředitel české TIC v rozhovoru pro Finmag.cz.

http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/david-ondracka-mafiani-uz-nehraji-o-svuj-byznys-ale-o-kriminal/

Vzhledem k faktům, které vyplynuly v naší analýze soudního spisu ke kauze ROP Severozápad s Petrem Kušnierzem, se takové „hrdinky“ dosti obáváme. A i proto budeme příští týden pořádat tiskovou konferenci, kde veřejnost a novináře, kteří se nebojí investigativní práce, hodláme se zjištěními seznámit.

Jana Ridvanová

.

http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Klausuv-muz-a-kuri-oka-I-to-je-valka-Okamury-proti-bojovnikum-s-korupci-267250

.

Klausův muž a kuří oka. I to je válka Okamury proti bojovníkům s korupcí

Nad Transparency international (TIC), která se dlouhodobě věnuje monitorování korupčních případů, se stahují mračna. Mnozí organizaci s ironií nazývají první netransparentní. Například senátor Tomio Okamura chce, aby odtajnila své neprůhledné financování, a některá občanská sdružení poukazují na její podivné manýry. Stanislav Beránek z TIC na všechno reaguje, že kdo nic nedělá, nic nezkazí a je oblíben.

Autor: Martin Kovář

Popisek: Tomio Okamura

28.3.2013 10:33

„Transparency International – Česká republika o.p.s. je sama o sobě velmi nedůvěryhodnou organizací,“ napsal senátor Tomio Okamura ve své veřejné výzvě a naznačil, že tato organizace vznikla na prohnilých základech finančního podvodu. Navíc ji vyzval, aby zveřejnila své účetnictví. Podle Stanislava Beránka z TIC buď senátor špatně hledal na internetových stránkách anebo má nějaký důvod nemít organizaci rád. Nicméně k palbě kritiky na TIC, která se profiluje jako poctivý policista bránící veřejný zájem, se přidávají i některá občanská sdružení.

Prohlášení Tomia Okamury

.

.

Střet zájmů

 „Na našich internetových stránkách jsme zveřejnili podrobný materiál, čím vlastně TIC jsou a čím se zabývají. Předsedou správní rady TIC je například ředitel Deloitte pro střední a východní Evropu Jan Spáčil, což je obrovský střet zájmů. Podle našich informací má Deloitte od roku 2010 uzavřenou smlouvu s ministerstvem financí na audity a právní poradenství. Pokud nebyla nikdy vypovězena, toho už jsme se nedopátrali, tak jsou pořád oficiálně spolupracovníky ministerstva financí. Proto byli třeba pověřeni auditem v ROP Severozápad, což je katastrofa, protože TIC se následně mediálně postavila na stranu soudu, jenž odsoudil  jejího ředitele Petra Kušnierze,“ sdělila třeba předsedkyně občanského sdružení Pomoz jednomu člověku Hana Demeterová s tím, že s Nadačním fondem proti korupci jsou TIC a Deloitte  jedna ruka.

.

Nesmysl!

Ředitel české pobočky TIC David Ondráčka je nyní v zahraničí. „Víte, kdo nic nedělá, nic nezkazí a je oblíben,“ posteskl si za organizaci pro ParlamentníListy.cz její projektový vedoucí Stanislav Beránek, jenž se zabývá tématikou policie, justice, klientelistických skupin a organizovaného zločinu. „Ohledně Deloitte to uvedu na pravou míru. Pan Spáčil je zaměstnancem ne přímo Deloitte , ale advokátní kanceláře Ambruz & Dark, která poskytuje služby mimo jiné i Deloitte. Z titulu předsedy správní rady TIC nezasahuje do konkrétních kauz či vyjádření k nim. Tam žádná souvislost není. Vždyť jsme do té kauzy ROP Severozápad nijak nezasahovali. To je nesmyslné,“ reagoval dál.

.

Finanční skandál

„Transparency International ČR je organizací, která se živí bojem proti korupci. To je bezpochyby užitečná a chvályhodná činnost. Ovšem jen tehdy, pokud je míněna upřímně a nezištně,“ napsal na úvod ve své oficiální výzvě Okamura. Současná TIC prý vznikla po zrušení původního sdružení, které mělo na krku finanční skandál potažmo podvod.

„V roce 2001 dostala česká pobočka protikorupční organizace Transparency International významnou finanční dotaci na pořádání mezinárodní konference. Organizace prý ale vrátila státu jen polovinu,“ poznamenal senátor, jenž žádá po TIC, aby zveřejnila účetnictví a založila transparentní účet. Organizaci dále vyčítá, že poté, co spustila za peníze ministerstva vnitra protikorupční linku 199, vydala zprávu, že Česko je na tom s korupcí nejlépe od roku 1997 a přestala tvrdit, že státní rozpočet je nesrozumitelný a netransparentní. Podle senátora Okamury o sobě navíc TIC uvádí ve výročních zprávách neúplné či zkreslené údaje, případně trvale jiné údaje zatajuje.

.

Všechno je na stránkách

„Když se podíváte do našich výročních zpráv, tak součástí každé je přehled našeho financování a audit. Teď mám před sebou výročku za rok 2011, kde jsou kapitoly Finanční podpora a Hospodaření TIC, kde to všechno je. Institucionálními dárci a partnery jsou například ministerstvo vnitra, zahraničí, Sociologický ústav či Velvyslanectví Velké Británie. V hospodaření jsou na jedné stránce rozepsané financované projekty, kdo na to přispěl a jakou částkou,“ odpověděl Beránek.

Podle něj to senátor Okamura buď nenašel anebo má nějaký důvod nemít TIC rád. O vylepšování korupčního obrazu Česka kvůli financím z vnitra řekl: „To není pravda. Důvod je, že se ty indexy dělají s ročním zpožděním, nejsou to přesně měřitelná data a vyvíjí se. Na indexu vnímání korupce CPI je nejcennější, že ukazuje dynamiku společenských procesů. Největší vypovídající hodnotu má z dlouhodobého hlediska. Navíc z indexu CPI plyne, že se v období vlády Mirka Topolánka pozice Česka začala zhoršovat. Indexy zadává a zpracovává centrála v Berlíně a jde o průzkum mínění institucí jako Světová banka, MMF, podnikatelské komory jednotlivých zemí a tak dále. Z toho se pak index CPI počítá. My bychom ho nebyli schopni ovlivnit, ani kdybychom chtěli. Na našich internetových stránkách je ostatně metodika výpočtu tohoto indexu.“

.

Index nás poškozuje

Nicméně index CPI se týká i další kritiky na adresu TIC. „Organizace má centrálu v Berlíně a tuzemská pobočka je jí podřízená až tak, že musí hlásit finanční plány rok předem i plán činnosti na příští rok. To, že se jí někteří smějí, že je první netransparentní je podle mě slabý výraz, protože jsou naprosto nedůvěryhodní. Vypracovali jsme analýzu o tom, že TIC je placená z osmdesáti procent z vládních zdrojů USA, Velké Británie a Německa, čili je to vládní organizace. No a nás poškozují v tom smyslu, že dělají jednou za rok anketu, v níž se ptají tisíce lidí, jaký mají dojem z korupce. Dotazy jsou anonymní. Na základě toho dělá TIC žebříček dojmů z korupce. Problém je, že největší americké fondy, co investují po světě, dávají podmínky podle tohoto žebříčku. První dostanou výborné podmínky, ale země, které se na žebříčku objeví třeba jako padesáté, za ta léta zaznamenávají miliardové ztráty, protože mají nejhorší podmínky. A to je velký problém,“ vysvětlil předseda občanského sdružení Občané za svá práva v Praze Karel Berka.

Ve správní radě TIC dříve seděli, jak Berka sdělil, i někteří soudci, přičemž sama organizace má ve svých podmínkách, že členové správní rady jsou povinni zajišťovat její financování. Právě Berkovi extajemník bývalého prezidenta Ladislav Jakl už v roce 2008 napsal, že pokud je TIC dotována penězi daňových poplatníků, je to na pováženou. „Kancelář prezidenta republiky normálně nekomentuje činnost soukromých sdružení. V situaci, kdy takové sdružení dostává veřejnou podporu, však mlčet nelze. Souhlasím s vámi, že tato instituce svými výstupy poškozuje ČR z hlediska příjmu ze zahraničních investic,“ stojí mimo jiné v dopise.

.

Šlapání na kuří oka

„O Berkovi víme, on nějaké podivné informace o nás posílal i premiéru Robertu Ficovi do Bratislavy, ale s tím nemá cenu polemizovat. To je jako, kdybych vám řekl, že se s vámi bavit nebudu, protože ParlamentníListy.cz platí Janoušek. Jde o tvrzení na stejné úrovni,“ podotkl Beránek a pokračoval: „Někomu šlapeme na kuří oka. Stačí jen tím, že situaci komentujeme. Zájmové skupiny vytváří své vlastní nevládní organizace. Někteří lidé si navíc za životní téma zvolili, že nemají rádi Transparency. Není možné každého přesvědčovat, aby nás miloval.“ Ostatně senátor Tomio Okamura rozeslal na příslušná ministerstva a instituce žádost o zveřejnění údajů o financích, které TIC poskytly a na jaké účely. Podobnou výzvu poslal i TIC. Odpovědi očekává v zákonné lhůtě do patnácti dní.

.

Autor: Jan Rychetský

 . 

Viz. dále: http://helpaman.org/new/?p=3272


Petr Soukenka <petr.soukenka@nfpk.cz>
Komu: j.rychetsky@parlamentnilisty.czhelpaman@gmail.com
Kopie: info@nfpk.cz
12.4. 2013, 8:30
článek – Dellotite

Vážený pane Rychetský,

reaguji tímto na článek „Pán z Transparency International lže, přestože ověřit si jeho „informace“ je otázkou pár kliknutí na internetu“ uveřejněný zde: http://helpaman.org/new/?p=3757 a také na Parlamentních listech. V jedné části textu se uvádí cituji:

„…uvedla paní Demeterová pro Parlamentí Listy s tím, že s Nadačním fondem proti korupci jsou TIC a Deloitte jedna ruka…“

Je pravda, že NFPK na několika projektech spolupracuje s TIC a tudíž  lze s určitou mírou tolerance akceptovat slovní spojení „ je jedna ruka“. Ovšem z čeho paní Demeterová usoudila, že je NFPK jedna ruka se společností  Deloitte naprosto nechápu, neboť NFPK nikdy se společností Deloitte a jejími dcerami nespolupracoval a ani nespolupracuje. Dokonce v jedné z kauz, kde bylo podáno trestní oznámení, jsme společnost Deloitte kritizovali.

Příště, až budete Vy nebo paní Demeterová něco potřebovat vědět o NFPK, jsem Vám plně k dispozici a odpovím Vám naprosto přesně s kým NFPK spolupracuje a s kým nikoliv. Předejdeme tomu, že budou o NFPK uveřejňovány naprosté lži.

S přáním hezkého dne

Ing. Petr Soukenka

ředitel
Na Florenci 31
110 00 Praha 1
Tel.: 226 209 046
GSM: +420 734315352
Web: www.nfpk.cz
E-mail: petr.soukenka@nfpk.cz
http : //www.facebook.com/nfpkcz
č.ú. ČSOB 800111008/0300
č.ú. Raiff. 800111008/5500 transparentní

From: Hana Demeterová [mailto:hana.demeterova@gmail.com]
Sent: Friday, April 12, 2013 8:39 AM
To: Petr Soukenka
Cc: <j.rychetsky@parlamentnilisty.cz>; <helpaman@gmail.com>; Info NFPK
Subject: Re: článek – Dellotite

Dobrý den, pane Soukenko,

pokud je šéf Delloite (ať už následuje jakékoliv další označení) Spáčil předseda správní rady TIC, je Vaše vyjádření maximálně zavádějící… přinejmenším. Je pravdou, že po kritice, o které se zmiňujete a které jsme si povšimli, bylo tím smutnější pochopit, že i Vaše aktivity se ubírají jiným směrem, než se chtělo věřit.

S pozdravem

Hana Demeterová

Petr Soukenka <petr.soukenka@nfpk.cz>
Komu: j.rychetsky@parlamentnilisty.czhelpaman@gmail.com
Kopie: info@nfpk.cz
12.4. 2013, 8:50
článek – Dellotite

Vážená paní Demeterová,

s TIC NFPK spolupracuje na některých legislativních projektech, resp. aby to bylo úplně přesné, NFPK má účast v projektu Rekonstrukce státu, kde plní úlohu konzultanta v některých sub projektech. Tečka. Stačí se pouze zeptat, neboť v aktivitách NFPK nejste zjevně dobře orientována. Musím také bohužel konstatovat, že Vaše logika směrem ke spojení NFPK s Deloitte přes Spáčila je bohužel zcela chybná.

Přeji Vám hezký víkend.

S přáním hezkého dne

Ing. Petr Soukenka

Ředitel

From: Hana Demeterová [mailto:hana.demeterova@gmail.com]
Sent: Friday, April 12, 2013 9:04 AM
To: Petr Soukenka
Cc: <j.rychetsky@parlamentnilisty.cz>; <helpaman@gmail.com>; Info NFPK
Subject: Re: článek – Dellotite

Ještě jednou dobrý den,

když jsme NFPK zaslali předmětnou informaci (hodně dříve před publikací článku na PL), dostali jsme jen nesouvislou odpověď v jedné větě. Až potom jsme se dozvěděli o Vaší účasti na “projektu” Rekonstrukce státu s TIC. A to pro nás byla skutečná velmi tučná tečka za NFPK.

Také Vám přeji hezký víkend, pokud Vám to svědomí dovolí. Bez pochyby ano. To, že přispíváte ke skutečné devastaci naší země spolčením s uvedenými strukturami, si buď neuvědomujete, nebo je v tom záměr. Osobně si nemyslím, že v NFPK jsou naivní lidé.

Hana Demeterová

Petr Soukenka <petr.soukenka@nfpk.cz>
Komu: j.rychetsky@parlamentnilisty.czhelpaman@gmail.com
Kopie: info@nfpk.cz
12.4. 2013, 9:23
článek – Dellotite

Děkuji Vám za Váš názor a respektuji ho.

Petr Soukenka