Proces s panem K.

I.

Help A Man Help A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A ManHelp A Man

QUI BONO?

Za vším hledej Babiše (jak jsme to netušili od začátku a jak se to pak pěkně poskládalo samo)

·

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Novinarka-haji-odsouzeneho-v-ustecke-dotacni-kauze-A-ukazuje-na-Bradacovou-268564 .

Novinářka hájí odsouzeného v ústecké dotační kauze. A ukazuje na Bradáčovou

.

10. 4. 2013 18:37

ROZHOVOR Justiční mafie. Jí podobný systém v čele s Lenkou Bradáčovou, některými soudci, Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu a třeba i Transparency International zde získává na důležitosti a naposledy se vyřádil v kauze ROP Severozápad, v níž byl odsouzen Petr Kušnierz. Tak temnou předpověď vytvořila pro ParlamentníListy.cz novinářka Jana Ridvanová, která dříve pracovala v Deníku Referendum.

Novinářka hájí odsouzeného v ústecké dotační kauze. A ukazuje na Bradáčovou
Foto: Jan Rychetský Popisek: Bývalý ředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz

Můžete krátce sdělit, proč bojujete za odsouzeného exředitele ROP Severozápad Petra Kušnierze?

Až tak krátce to nejde. Strávila jsem více než měsíc četbou úředních záznamů ze soudního spisu Petra Kušnierze a absurditám se tam meze opravdu nekladly. Analýzu rozporů soudního spisu a rozsudku jsme s kolegyní Hanou Demeterovou publikovaly na stránkách organizace: Pomoz jednomu člověku. Podle spisu byl Kušnierz odsouzen bez jakéhokoli důkazu na základě měnících se výpovědí obžalovaných svědků, přičemž dva se k podvodu přiznali s tím, že peníze brali za zády Kušnierze, který o ničem nevěděl. To potvrdila i těmito pány podvedená žadatelka o eurodotaci. Navíc zmínění pánové změnili své výpovědi v neprospěch Kušnierze až poté, co jim dle vlastních slov bylo nabídnuto snížení trestu, když, cituji, „dají Kušnierze na zneužití pravomoci“.A obočí vám stoupne ještě výše, když si přečtete výpovědi klíčového obžalovaného svědka, který si ani nebyl schopen své klíčové lži zapamatovat a v každé výpovědi tvrdí něco jiného. To ovšem vyřešila soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Kamila Elsnicová tak, že si vybrala pouze dvě z mnoha verzí výpovědí tohoto zadluženého pána, které se až tak moc nevyvracely, a na těch v podstatě postavila celý rozsudek. Svůj postup soudkyně odůvodnila slovy: „Krajský soud oproti obžalobě v souladu s procesně použitelnými důkazy upřesnil popis skutku, když úřední záznamy o podaném vysvětlení Martina Mikeše podle § 158 odstavce 5 trestního řádu ze dne 10. 11. a 18. 11. 2010, z nichž nesprávně vycházel vrchní komisař (v návrhu na podání obžaloby) a následně státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (v obžalobě) těmito procesně použitelnými důkazy nejsou.“

Nejsou?! Tak z čeho tedy měli vycházet, když ne z výpovědí, které pan Mikeš učinil na policii?

Tento postup nerozhodil ani ředitele Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu, který na naši žádost Policejnímu prezídiu o prošetření postupu jeho podřízených, kteří se nezabývali protichůdnými výpověďmi klíčového obžalovaného svědka Mikeše, ani dalšími rozpory v policejních záznamech případu, odpověděl: „Rozpory ve výpovědi svědka Martina Mikeše, na které v podání poukazujete, byly řešeny v průběhu řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem.“ Podtrženo sečteno, obžaloba a soud Kušnierze poslali za mříže za braní úplatků na třech projektech, přičemž jeden nedostal dotaci, o druhém se Kušnierz dozvěděl, když už byl projekt schválen v prvním kole a třetí projekt neexistoval.

Čemu by mohla pomoci vaše petice na podporu Petra Kušnierze?

Cílem petice, kterou jsme předali do Senátu, je informovat senátory a jejich prostřednictvím ministra spravedlnosti o nutnosti podání stížnosti o porušení zákona.

Chcete obnovit jeho proces. Není to stejně beznadějné jako snahy o obnovu procesu s Jiřím Kajínkem?

Když se chce, i motyka vystřelí.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek by měl chtít podle některých státních zástupců pro Kušnierze zpátky delší trest. Co vy na to?

Zatím vím pouze o výkřiku Vrchního státního zastupitelství (VSZ), které v „Ozvěnách“ Václava Moravce, až téměř tři měsíce po vynesení pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze, veřejnost informovalo o svém rozhodnutí usilovat o jakýsi „akademický výrok“. Výrok by měl pouze uznat, že Kušnierzovi patřil delší trest, který mu uložil ústecký soud. Význam mi uniká. S touto právnickou křečí VSZ přišlo jen pár dní poté, co jsme pořádali tiskovku ke zmíněné analýze soudního procesu s Kušnierzem a oznámili podání petice do výboru Senátu. Přičemž naše podklady, které svědčí o zmanipulovaném procesu, dostalo VSZ v Praze dokonce i prostřednictvím Policejního prezídia, na které jsme se obrátili.

Co si myslíte v tomto kontextu o Lence Bradáčové a jejích mladých státních zástupcích?

Myslím si, že paní Bradáčová udělala závažnou chybu v Matrixu, kterou nenapraví ani sto mladých statných zástupců.

Kdysi nazvala Marie Benešová lidi kolem nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké justiční mafií. Nebuduje se zde podle vás něco podobného, do čehož jsou zapojeni i ÚOOZ, TIC a další organizace?

Já si myslím, že tento systém není ve fázi budování, ale sofistikace, jehož vyústěním má být zřízení nového Úřadu pro boj s korupcí. A ano, systém má samozřejmě mnoho chapadel. Soudě podle práce vyšetřovatelů teplické ÚOOZ v případě Petra Kušnierze a výše citované reakce ředitele ÚOOZ k nim tento úřad patří. Stejně tak mezi pomyslná chapadla patří česká pobočka Transparency International (TIC), jejíž ředitel, David Ondráčka, se často vyhřívá ve světle televizních kamer, před kterými vystupuje jako představitel mezinárodní nevládní organizace „proti korupci“. Daná organizace je však sponzorována nejmocnějšími vládami neoliberálního světa. Navíc reakce TIC na naši kritiku faktu personální propojenosti TIC s mezinárodní auditorskou společností Deloitte, která je autorem podezřelého auditu nejen na ROP Severozápad a podkuřování pana Ondráčky paní Bradáčové, byla stejně trapně bezmocná, jako vyrukování VSZ se žádostí o akademický výrok. Šlo o reakci pana Beránka z TIC, který v rozhovoru s vámi popřel skutečnost, že předseda správní rady TIC Jan Spáčil je zároveň ředitelem Deloitte Legal ve střední Evropě. Jakoby si pan Beránek neuvědomoval, že lidé, kteří čtou internetové noviny, také umějí zacházet s Googlem, kam když zadáte Jan Spáčil a Deloitte, tak první odkaz, který vyskočí, nese nadpis: Jan Spáčil vede Deloitte Legal ve Střední Evropě. Navíc autorem zmíněného podezřelého auditu na ROP Severozápad, byla právě firma Deloitte ve službách Kalouskova ministerstva financí. V naší petici do Senátu upozorňujeme, že „z posledních událostí v souvislosti se skandály kolem čerpání evropských dotací i spoluodpovědnosti ministerstva financí a jeho vedení vychází fakt, což je například uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora Evropské unie za rok 2011 na stranách 147 až 149, že má Česká republika v systému dohledu, kontroly a auditu ve všech parametrech horší výsledky než Sicílie v Itálii, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Portugalsko a Řecko a zásadně neplní pravidla Evropské unie pro čerpání dotací.“ Nabízí se tedy otázka, za jakým účelem byl vlastně český ministr financí vyhlášen nejlepším ministrem financí z oblasti rozvíjejících se evropských ekonomik zrovna za rok 2011?

Čím byste opáčila lidem, co Vás označí za paranoičku?

Někdy mi samotné trvá strávit realitu. Ale okolí znalé věcí mne ubezpečuje, že jsem ještě příliš velká optimistka, a věci se mají mnohem hůř…

Jan Rychetský

.

https://www.bis.cz/vyrocni-zpravac2ed.html?ArticleID=26

VÝROČNÍ ZPRÁVA BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2011

Negativní roli i nadále sehrávají nadstandardní vazby mezi některými soudci a advokáty, popř. dalšími představiteli justice, které mohly být příčinou možné manipulace soudními řízeními. Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popř. při dalších projevech manipulace insolvenčním řízením, které se v rámci KS Brno vyskytly. Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily v případech patřících do působnosti KS v Ústí nad Labem.
.
http://forum24.cz/antibabis-je-pozitivni-program/
Přitom pravda je jen to, že je třeba odmítnout aktivismus těch, kteří z indolence nebo se špatnými úmysly (jedno s druhým jde často ruku v ruce) pomáhají Babišovi (iniciativy jako Vraťte nám stát, Rekonstrukce státu, Nadační fond proti korupci, Transparency International ap.).
.
http://forum24.cz/stiny-babisovy-minulosti-proc-bylo-zastaveno-vysetrovani-lovochemie /
Týdeník Ekonom zase později o Babišovi napsal (2. 2. 2012), že „v pražských podnikatelských kruzích se lze například setkat se spekulacemi o jeho údajném napojení na některé příslušníky české justice. Konkrétně na prezidentku Unie státní zástupců Lenku Bradáčovou.“
.  
http://bleskove.cz/politika/6080-nejvetsi-rozkradacka-dotaci-14-miliard-a-24-obvinenych-babis-obvinil-cssd-a-ods

NEJVĚTŠÍ ROZKRÁDAČKA DOTACÍ: 14 miliard a 24 obviněných! Babiš obvinil ČSSD a ODS!

.

 

Ředitel české kanceláře neziskové organizace Transparency International David Ondráčka by mohl být dobrým ministrem vnitra. Alespoň podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ondráčka iDNES.cz sdělil, že funkci vezme, pokud se na tom shodne celá koalice.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/babis-chce-ondracka-ministrem-vnitra-dvl-/domaci.aspx?c=A131124_113321_domaci_hv
.
http://www.finance.cz/zpravy/finance/409553-babis-tym-pro-mf-mam-budou-v-nem-lide-z-rep-i-wagenknecht/

Babiš: Tým pro MF mám, budou v něm lidé z REP i Wagenknecht

22.01.2014 ,  Financninoviny.cz

Praha 22. ledna (ČTK) – Budoucí ministr financí Andrej Babiš již má připraven tým odborníků, který si s sebou vezme na ministerstvo financí. Měli by mezi nimi být členové Rady ekonomických poradců (REP) hnutí ANO nebo i již médii zmiňovaný Lukáš Wagenknecht. Bez bližších podrobností to řekl Babiš v rozhovoru pro ČTK.

“Budou to lidé z REPu a pan Wagenknecht. Snad tam bude také pomáhat Aleš Michl,” řekl Babiš na dotaz ČTK. Michl následně ČTK řekl, že Babišovi věří a bude mu nadále odborně pomáhat.

O Wagenknechtovi se poprvé zmínil v neděli server Česká justice s tím, že by měl být prvním náměstkem ministra financí. Wagenknecht je mimo jiné známý z odhalení miliardových nesrovnalostí v Regionálním operačním programu Severozápad nebo auditů problematických zakázek v ústecké Krajské zdravotní.

Kromě Michla jsou členy REP také například ekonomové Michal Zděnek a Petr Zahradník, Jan Čapek z Ernst & Young a Robert Pelikán z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Rada mimo jiné navrhuje nezvyšovat daně, zavést centrální nákupy a registr smluv. Mezi další cíle patří prověřit návrhy protikorupčních zákonů, které navrhuje iniciativa Rekonstrukce státu.

.
http://www.zdravotnickydenik.cz/blog/babisuv-mistr-audit-je-zraly-na-odstrel-ale-zatim-bere-odmeny/

Tomáš Cikrt: Babišův Mistr Audit je zralý na odstřel, ale zatím bere odměny

Lukáš Wagenknecht je náměstkem ministra financí. Říká se mu Mistr Audit. Andrej Babiš ho pověřil specifickým úkolem. Wagenkchnecht má dokázat, že se „všade kradne“ a ospravedlnit kroky svého ministra a nejbohatšího muže v zemi, který chce spravovat stát jako firmu, přesněji řečeno jako svoji firmu. Jenže Mistr Audit selhává. Nepodařilo se mu prokázat, že nemocnice nakupovaly přístroje tak špatně, jak všude Andrej Babiš vykládá. Neudržel v tajnosti předběžnou zprávu, obsahující hausnumera, která pak musel dementovat. A nakonec se ukázalo, že jeho auditorské nadšení, které se zdaleka netýká jen zdravotnictví, ale také dalších vládních agend, působí nejvíce starostí ministerstvu pro místní rozvoj, protože to má evropské fondy ve své gesci. A  – jaká to smůla – za toto ministerstvo nese odpovědnost hnutí ANO.

 

Lukáš Wagenknecht by to měl mít u svého šéfa Andreje Babiše nahnuté. Audity, které rozjel a které byly namířeny zejména proti ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi, jenž býval ředitelem fakultní nemocnice v Ostravě, se nyní obrací proti samotnému Babišovi. Jednak jako správci státní kasy, která díky auditu přijde zbytečně o peníze a jednak jako předsedovi hnutí ANO, jež může být bráno k odpovědnosti za špatné čerpání evropských dotací, protože obsadilo ministerstvo pro místní rozvoj. Přestože se v kuloárech o odchodu Wagenknechta čile spekuluje, dostal tento první náměstek ministra financí od Andreje Babiše odměny ve výši 465 tisíc korun (zjistil server aktualne.cz). Aby nevznikla mýlka, pan Babiš rozdával z eráru, nikoliv ze své kapsy nebo z pokladny Agrofertu. „Za rok jsem ministerstvu financí ušetřil na státní pokladně čtvrt miliardy korun a díky tomu jsem dostal odměny,“ pochlubil se sám Wagenknecht v aktualne.cz. Nevím kde, ale ve zdravotnictví to nebylo. Tady je pět kotrmelců Lukáše Wagenknechta a jeho týmu, které se jim přihodily při auditování nemocnic:

1. Prozrazené zadání – „zpráva musí dopadnout špatně“

Ještě audit ani pořádně nezačal a už měl tým Lukáše Wagenknechta obrovský průšvih. Na jednání zástupců ministerstev loňského 27. srpna zástupce ministerstva zdravotnictví opakovaně namítal, že auditorská zpráva musí korektní. Na to reagoval jeden z auditorů pan Michal Ponik slovy: „Doufám, že ta zpráva vyjde dobře. Ona nevyjde dobře, logicky nemůže vyjít dobře, ale to už není na nás. Ta zpráva musí odpovědět na něco, co a priori byla položená špatná otázka. Jak je možný, že dochází k předražování?“ Slova byla zaznamenána na nahrávce, zveřejněné tenkrát naším sesterským webem Česká justice. Následovalo mlžení. „Nevhodně zvolená slova toho auditora byla v každém případě špatně interpretována,“ uvedl Lukáš Wagenknecht pro Echo24. Jenže podezření, že byl audit zorganizován s cílem něco najít za každou cenu, se už auditorský tým nejen nezbavil, ale dál ho přiživoval. Například tím, jak dodnes tají jména dvou takzvaných expertů, kteří vypracovali posudky na ceny přístrojů, tím jak znemožnil auditovaným nemocnicím vyjádřit se k metodice nebo jak unikaly informace přímo do médií.

2. Kličkování kolem zadání

Náměstek Wagenknecht sám i jeho šéf ministr Andrej Babiš mlžili i o vzniku auditu. V již citovaném článku v Echu24 A. Babiš říká: „Evropská komise v minulosti nevěřila naším resortním auditům, tak si vyžádala tento superaudit“. Kdo a jak v unii „nevěřil“ Babiš neuvedl. Neexistuje žádné takové oficiální vyjádření. Evropská komise předchozí audity a jejich závěry schválila.

Také v tiskové zprávě ministerstvo financí uvádělo, že: “audit zdravotnictví si vyžádala Evropská komise v červenci 2013.“ Ovšem, když byl Lukáš Wagenknecht hostem České televize, kroutil se redaktorovi Danielu Takáčovi z otázek jako had. „Žádost o superaudit přišla v červnu 2013, to jste dnes říkali na tiskové konferenci. Audit začal v červenci 2014. Co se dělo ten rok?“ ptal se redaktor. „Tak ta první komunikace byla opravdu na konci roku 2013 a byl to pouze prvotní požadavek,“ odvětil L. Wagenknecht.  „Tak počkejte, kdy si vyžádali ten audit? Odpoledne jste říkali, že audit si vyžádali v červnu 2013. Teď říkáte, že to bylo až po nějakých zprávách a po Reportérech České televize, tak kdy si vyžádali ten audit?“ nedal se odbýt D. Takáč. „Konkrétní vyžádání bylo 25. 4. 2014. Vám tady můžu ukázat dopis Evropské komise, která si ho přímo vyžádala,“ opáčil námětek (Přepis celého rozhovoru najdete zde). V závěrečné auditní zprávě se mluví o dopisu z 30. července 2013, ale také o bilaterárním jednání mezi Auditním orgánem (čili lidmi z ministerstva financí, resp. Wagenknechtova týmu) s Evropskou komisí z 6. května 2014. O čem asi jednali? Jak hájilo ministerstvo financí zájmy České republiky?

„Pokud komise chce, aby se auditovalo, my to musíme udělat a ještě jednou opakuji, my v tuto chvíli zachraňujeme integrovaný operační program. Pokud to neuděláme, nebude se čerpat,“ řekl také v televizi L. Wagenknecht. To zní pěkně, ale pozastavující dopis Evropské komise byl „z května“ (jak se píše v závěrečné auditní zprávě) a zdá se tedy, že následoval po bilaterálních jednáních. Objednali si čeští vyjednavači pozastavení, aby se jim lépe hájil audit? Jistě je to spekulace, jejíž důvěryhodnost je ale stejná jako všechna prohlášení o auditu, která do médií vypouští ministr financí i jeho náměstek. Časová souslednost je zajímavá: v lednu nastupuje nový ministr financí Babiš do funkce, v dubnu si Evropská komise vyžádá audit, v květnu s ní vyjednávají zástupci Babišova ministerstva a komise pozastavuje čerpání programů. A do toho stíhají evropští úředníci sledovat pořad České televize Reportéři, protože i ten byl prý důvodem vyžádání si auditu.

3. Lži o evropské zprávě

Jestliže se o zadání auditu ze strany Evropské komise jen mlžilo, pak o jednom z hlavních důvodů, proč se vůbec auditovalo, se přímo lhalo. Jak Andrej Babiš tak Lukáš Wagenknecht opakovaně tvrdili, že existuje oficiální zpráva komise, v níž se říká, co si komise myslí o korupci v Česku. Řečeno slovy Andreje Babiše: „Evropská komise má absolutně negativní názor na české zdravotnictví.“  Opět, kdo konkrétně, při jaké příležitosti to prohlásil, ministr nevysvětlil. V žádné zprávě Evropské komise nic takového nikdy nebylo napsáno.

„Samotná Evropská komise si vyhodnotila ve své zprávě o korupci z konce minulého roku, že nějaké problémy jsou, má indicie z médií,“ doplnil jeho náměstek L. Wagenketcht. V citovaném pořadu České televize tvrdil, že „ta zpráva byla vydána, byl to oficiální dokument Evropské komise, schválený dokument“. Zdravotnický deník toto tvrzení už dříve vyvrátil. Ve zprávě z října roku 2013 nazvané Study on Corruption in the Healthcare Sector (Studie o korupci ve zdravotnictví), na níž se odvolává Andrej Babiš a jeho náměstek, je hned v úvodu zdůrazněno, že informace a pohledy autorů nemusí nutně odrážet mínění Evropské komise, ta „negarantuje správnost dat obsažených ve studii“ a odmítá za ně nést jakoukoliv odpovědnost.

Zpráva je jakýmsi kompilátem výpovědí a pocitů vybraných účastníků ankety z jednotlivých zemí (psali jsme o to m zde). Čili není o tom, co si myslí komise, ale o tom, co se říká o korupci v té které zemi.

4. Únik předběžné zprávy

Wagenknechtovu týmu unikla do médií předběžná auditní zpráva, která má být přísně neveřejná. Čirou náhodou ve chvíli, kdy proti auditu důrazně veřejně protestovaly nemocnice. Jenže aktualne.cz to poněkud s článkem „Česko vrátí Bruselu za předražené přístroje 163,4 milionu“ přehnalo a tak muselo vydat ministerstvo financí dementi. „Článek obsahuje řadu hrubých nepřesností a zastaralé a neautorizované citace. Takové nepravdivé informace mohou poškodit všechny tři zúčastněné rezorty (MF, MMR a MZdr) a ekonomické zájmy České republiky,“ napsal tiskový odbor ministerstva. Následovalo obvyklé kličkování. Sumy prý byly jenom odhadem, který se neměl dostat na veřejnost. „Standardně to bývá nižší, ten dopad, protože máte nějaké doplněné dokumenty, které se třeba zohlední,“ snažil se bagatelizovat vypuštěný průzkumný balónek náměstek Wagenknecht v Událostech České televize

5. Rozpačitý výsledek auditu – kdo to zaplatí?

A tak doklopýtal Mistr Audit se svou show až do finále. Mediální dramatické výstupy utichly a závěr auditu byl prezentován pojednou cudně, jakoby se vlastně nic nestalo. Nemocnice platit pokuty nemusí, za všechno může ministerstvo zdravotnictví, účet bude vystaven státu a kolik to nakonec bude, se ještě neví.  Audit nezjistil nic nového. Chyby, k nimž docházelo před rokem 2011, byly už jednou předmětem korekcí a nápravy, které Evropská komise schválila. Noví auditoři sami ve své zprávě uznávají, že po roce 2011 běží čerpání evropských peněz bez problémů a chybovost se blíží nule. Takže, co nám vlastně zbylo? Pravděpodobně oknem vyhozené peníze ze státního rozpočtu na nové a zbytečné korekce (Wagenknechtův tým navrhuje komisi 5 procentní korekce, což by mohlo být až 160 miliónů korun) a na nezpůsobilé výdaje nemocnic (40 miliónů korun, protože nemocnice nikdo nedonutí je platit). Snad ty peníze někde Andrej Babiš najde, asi u rezortů, které mají evropské fondy na starosti, takže především u „své“ ministryně pro místní rozvoj. (Podrobně o auditech informujeme zde a zde).

Až se šéf hnutí ANO na audity podívá pohledem státního rozpočtu a nulového politického zisku, možná už příště žádnou odměnu Mistru Auditovi nedá a možná ho zmačká a zahodí. Firma se nemůže zadrhnout. Firma musí zničit konkurenci. Kdo se s tím moc párá, zklamal.

Tomáš Cikrt

.

http://www.egov.cz/clanky/za-boj-proti-korupci-byl-ocenen-wagenknecht-ktereho-z-pozice-namestka-odvolal-babis

Za boj proti korupci byl oceněn Wagenknecht, kterého z pozice náměstka odvolal Babiš

10.12.2015

Nadační fond proti korupci (NFPK) již popáté udělil u příležitosti Mezinárodního dne proti korupci Ceny za odvahu určené osobnostem, které se nebály upozornit na korupci, bez ohledu na osobní následky. Letošními laureáty se kromě Jany Průškové stál právě Lukáš Wagenknecht, který u ministra financí Andreje Babiše upadl v nemilost a byl letos v červnu odvolán z pozice náměstka. Fond mezi laureáty rozdělil 150 tisíc korun. Wagenknechtův auditorský tým na ministerstvu financí totiž mimo jiné odhalil chyby v tendru na monitorovací systém evropských fondů MS2014, což později potvrdila i Evropská komise.

Wagenknecht poukázal i na smlouvu advokátní kanceláře bývalé místopředsedkyně ANO Kleslové s polostátní firmou ČEZ a údajný nátlak Kleslové na dozorčí radu ČEZ. Právě v té době podle médií ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš Wagenknechta z postu náměstka odvolal. Následně mu nabídl pozici politického náměstka, což však Wagenknecht odmítl.

Lukáš Wagenknecht získal cenu NFPK za své dlouhodobé nekompromisní postoje v roli auditora na různých

V pražském Dopravním podniku působil jako vedoucí interního auditu. Z této pozice odhalil v roce 2013 nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky týkající se dostavby metra trasy A. Na Ministerstvu financí, během svého působení v pozici náměstka ministra, dohlížel na stovky auditů evropských fondů. Nejzávažnější zjištění těchto auditů se týkala monitorovacího systému evropských fondů na Ministerstvu pro místní rozvoj, kdy byla odhalena manipulace dvou uchazečů o zakázku. Nelze také opomenout jeho úlohu při auditní činnosti hospodaření nemocnic Krajské zdravotní či Regionálního operačního programu Severozápad, kde odhalil nesrovnalosti v řádu miliard korun. Posledním veřejným angažmá Lukáše Wagenknechta bylo jeho upozornění na nesrovnalosti v podivných smlouvách uzavřených mezi společností ČEZ a Radmilou Kleslovou. I v tomto případě se Lukáš Wagenknecht stal cílem výhrůžek. Nenechal se zastrašit, na svém požadavku trval.

„Příběhy Jany Průškové a Lukáše Wagenknechta se v celé řadě parametrů dost zásadně liší. Přesto je oba spojuje odvaha a ochota nést následky. To nebyl, není a nikdy bohužel nebude standardní vzorec chování,“ okomentoval letošní udělování Cen za odvahu ředitel fondu Petr Soukenka.

Zdroj: NFPK

.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Korupce-nejvyssi-urovne-Babisuv-byvaly-namestek-se-rozpovidal-a-ukazuje-mimo-jine-na-ministra-financi-478501

Korupce nejvyšší úrovně! Babišův bývalý náměstek se rozpovídal a ukazuje mimo jiné na ministra financí

7. 3. 2017 19:31

ROZHOVOR Bývalý první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht upozorňuje, že ministr financí Andrej Babiš dál ovládá svoji firmu, protože jmenuje a ovládá správce svěřenského fondu. Ale za nejhorší považuje to, že se u nás dnes začínají ohýbat zákony, aby byl někdo beztrestný. „A to je korupce nejvyšší úrovně. Nejde o to, že někdo udělá dotační podvod za padesát milionů, protože prostě porušuje pravidla a může být za to potrestán. Ale nejhorší je, když se ta pravidla změní, aby do té doby porušení pravidel bylo legální,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ekonomický analytik akciové společnosti Empresa media Wagenknecht.

Korupce nejvyšší úrovně! Babišův bývalý náměstek se rozpovídal a ukazuje mimo jiné na ministra financí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht
Jak se v souvislosti s problémy kolem dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo a teď nově s podezřením na daňový únik při vydání korunových dluhopisů Agrofertu díváte na zavedení EET, povinnosti kontrolního hlášení a jeho přílišné přísnosti? I když ministr financí prohlásil, že daňoví úředníci budou shovívaví, ukazuje se, že tomu tak není. Objevují se informace, že za malé prohřešky, třeba jednodenní prodlení, finanční správa udílí mnohatisícové pokuty. Teď si budou moci požádat podnikatelé o jejich prominutí, protože podle ministra financí Andreje Babiše úředníci nerozlišují malé prohřešky od zásadních.

Já to vidím u projektu kontrolního hlášení. Otázka je, od jaké míry daňový úřad může nebo nemůže být shovívavý. Porušíte zákon, něco se stane, v zákoně je napsané, jaké za to jsou sankce. Úředník může být trochu flexibilní v tom, jakou sankci doměří. Ale zase nemůže jedněm podnikatelům za stejný prohřešek dávat malé pokuty a jiným velkou pokutu, to by byla nedovolená státní podpora. Když to bude dlouhodobě uplatňováno rozdílně, není to správný postup. Uplatňování mediálních proklamací, že budeme hodní, je tedy nesmysl. Úředník má jasně daná pravidla, která musí dodržet, a dát vám pokutu.

Takže když malý živnostník dostane pokutu za malé pochybení a velká pochybení u velkých firem, kde dochází k velkým daňovým únikům, například při vydávání účelových korunových dluhopisů, se nešetří, je to také nedovolená státní podpora velkých firem jako Agrofert?

Podle mne o zcela prokazatelnou státní podporu jde v případech, kdy se nezaplacení daně promine. V těchto případech je problém spíš v tom, že státní správa nekoná. To je selhání státní správy. Když nemáte na nějakém papíru konkrétně uvedeno, že se stal nějaký problém, tak to není nedovolená státní podpora. Horší je, když úřad třeba účelově nekoná, aby se to nějakým způsobem ohnulo. Prostě pokud nejsou stejná pravidla pro všechny, nedovolená státní podpora to je. Ale je pravda, co říkáte, že v důsledku toho, že stát nedokáže správně kontrolovat výběr daní, je na malé podnikatele přísný a přenáší na ně náklady. Stát se tak jednoduše zbavuje nákladů na kontrolu, které má vynakládat na výběr daní, a přenáší je na ty poplatníky. Protože je jednoduché malé nějakou formou potrestat. Poslední tři, čtyři roky to tak je. V případě střetu zájmů finanční správy je to velký problém, dokonce to vidím jako jeden z největších problémů. Ale ještě větší problém selhání demokracie jsem viděl za poslední rok ve změně legislativy s cílem, aby někdo unikl trestu.

A to se také stalo?

Ano, například v případě firmy Agrotec a Metrostav. Tento případ svědčí o tom, že žádný zákon o střetu zájmů nemůže takové věci uchopit a postřehnout. Jednoduše hrozilo, že firma bude odsouzená, tak spříznění poslanci navrhli a schválili novelu zákona, která tomu zamezila. U finanční správy je v tuto chvíli problém, že nemůže být v podezřelých případech ministra financí objektivní, protože není nezávislá. Ale třeba finanční správa přijde s informací, že Babišovy kauzy vyšetřila a doměřila mu nedoplatky.

Tomu asi sám moc nevěříte…

Bohužel ne.

Říkal jste, že ministr financí Andrej Babiš řídil a stále řídí svoji firmu Agrofert. Takže nemáte pocit, že když vyhověl zákonu o střetu zájmu a dal firmu do svěřenského fondu, aby mohl dál získávat nenárokové dotace a státní zakázky, řídí ji jím pověření lidé, kterým věří a s nimiž léta spolupracoval, že už na Agrofert nemá vliv? Nebo způsob, jakým se firmy „zbavil“, je také takové obcházení zákona o střetu zájmů?

Úplně jste mi to vzala z úst. Je to stejný model. Problém není tolik v zákonu o střetu zájmů, ale v občanském zákoníku, který nechal ve svém obsahu svěřenské fondy. Ty fungují dlouhodobě v anglosaském právu, v Anglii, Kanadě. Je tam dělená vlastnická struktura majetku. Někdo fond založí, aby například jeho děti měly peníze, ale nerozházely je na nějaké blbosti, a majetek je dělen mezi zakladatele a správce fondu. Ale u nás vznikla u svěřenského fondu možnost, aby byl majetek, který nemá formálního vlastníka. V případě pana Babiše to šlo řešit jinak, elegantně, formou tzv. slepých fondů. Když jde v Itálii ministr do vlády a dá svůj majetek do svěřenského fondu, fond řídí jako správce jejich národní banka. Je to fundovaná instituce s experty, ministr nemůže mít vliv na národní banku, je to instituce oddělená od výkonné moci, tam to takhle vyřešili. Ve Francii musí být zase správcem fondu nějaká finanční instituce – banka, pojišťovna nebo někdo, kdo má bankovní licenci a přísnou kontrolu. Ale vždycky platí, že i když ministr dá majetek do fondu a pak se mu vrátí zpátky, má k němu nějaký vztah. Proto zákon řeší, aby majetek nebyl ministrem přímo řízený. Je to vždycky jen taková berlička, ale je to lepší, než kdyby nebylo nic. U nás to tak není. U nás se využila úniková cesta. Ve vztahu k majetku je třeba sledovat a zvažovat způsob jeho ovládání. Třeba v akciovce může být minoritní akcionář, který má jen několik procent, ale vlastní zlatou akcii. Takže i když není majitelem devadesáti procent firmy, rozhoduje díky zlaté akcii, takže firmu ovládá. Když Andrej Babiš dal majetek do svěřenského fondu, ovládá jej dál, protože může kdykoli jmenovat a odvolat správce. V dozorových orgánech má vlastní rodinu, což je ale logické, aby měl přehled. Ale když má jako správce výkonné manažery Agrofertu, které přímo řídil, jak teď máme věřit, že ho poslouchat nebudou? Ale i kdyby ho neposlouchali, může je vyměnit. V této fázi tedy firmu nadále ovládá, otázka, jestli přímo nebo nepřímo, a tím pádem je to jen formální konstrukce, která nic nevyřeší. Ono by to nevyřešilo, i kdyby to bylo jinou cestou, protože vztah k  majetku bude mít stále, vždyť se mu vrátí, až nebude ve vládě.

Nebylo by čistší, kdyby si ponechal firmu a prostě se vzdal státních zakázek a nenárokových dotací, nárokové by samozřejmě dál dostával jako jiné firmy?

Samozřejmě. Proto byla nesmyslná tvrzení, že to je narušení jeho ústavního práva vlastnit majetek. On může vlastnit Agrofert dál, nemusel ho nikam převádět. Jen je nabourané právo dostávat dotace v době jeho funkce, když je jako ministr ve střetu zájmů. To je ale přeci přirozené a několik evropských směrnic to výslovně zakazuje. Já jsem nepochopil tu konstrukci, že si Agrofert bude stěžovat do Bruselu, protože třeba evropská směrnice o veřejných zakázkách přímo uvádí, že si členské státy mají možnost upravit střet zájmů politiků, aby nedostávali veřejné zakázky a dokonce je tam povinnost, aby střet zájmů byl vyřešený. Takže až do přijetí zákona o střetu zájmů jsme tuto bruselskou směrnici porušovali, teď ji v případě Andreje Babiše podle mne porušujeme dál, protože svoji firmu dál ovládá. Ale aspoň něco máme, takže to je nesmyslný argument. Je pravda, že si mohl firmu ponechat a nezískávat dotace, ale je vidět, že má eminentní zájem na tom, aby dotace probíhaly dál. Já bych viděl jako porušení směrnice o veřejných zakázkách případ, kdy by byla nějaká společnost ovládaná ministerstvem financí, které jmenuje orgány a která by byla odběratelem zboží od společností ministra financí. Já si myslím, že v případě Čepra to tak je. A pokud Andrej Babiš ovládá jako ministr financí přímo Čepro a zároveň jako dodavatel mu dodává zakázku v zakázkách bez soutěže i v otevřených řízeních, je tam střet zájmů, kterým podle mne porušuje evropskou směrnici. Jednoduše je to už několik let protiprávní.

Jak se na to dnes díváte? Když jste šel dělat Andreji Babišovi náměstka na ministerstvo financí, už jste přece věděl o jeho střetu zájmů, když vstupoval do politiky.

V té době jsem určitě o kauze Čapí hnízdo nebo o kauze dluhopisů nevěděl. Tehdy jsem viděl možnost přinést nějaké pozitivní změny ve vztahu k utrácení veřejných peněz, ale bohužel o to zájem není. Spíš se zvyšuje kontrola státu nad těmi malými podnikateli, ale že by byly nějaké změny v otázce státních výdajů? Česká republika je druhá nejhorší v Evropě v oblasti zakázek bez veřejné soutěže. U nás je jich kolem dvaceti procent, v Evropě je průměr kolem šesti. Problém je třeba mýto ministra dopravy Dana Ťoka. Jeho přístup považuji za extrémní pohrdání zákonem ze strany ministra dopravy. Aby obešel zákon, zakázku zadá v sobotu a v neděli ji uzavře, aby do ní nikdo nemohl vstoupit. Porušuje tím evropské směrnice o veřejných zakázkách a nedovolené státní podpoře. Evropská komise kvůli tomu zahájila řízení a hrozí nám veliká pokuta. Opravdu jsem v době, když jsem přijal nabídku Andreje Babiše, nečekal, že v oblasti veřejných zakázek bude nová vláda horší než ta předešlá. A horší podle čísel bohužel je. Vlastně ignoruje právo, a to je v demokracii špatně. Problém je v tom, když politici a ministři porušují zákony, maximálně se za to zaplatí pokuta a jedeme dál. Je to vzkaz občanům, že oni – politici mohou porušovat zákon a my ne. Protože když my porušíme zákon, nikdo nám to nepromine. A za druhé – důvěra veřejnosti ve fungování demokratického státu se snižuje. A to je špatně.

Libuše Frantová

.

http://forum24.cz/slachta-dela-pro-oligarchu-babise-aneb-nedustojna-hra-s-verejnosti/

Šlachta dělá pro oligarchu Babiše aneb Nedůstojná hra s veřejností

KOMENTÁŘ

ČTK

FOTO: ČTK
  • AUTOR:JIŘÍ SEZEMSKÝ
  • 9.8.2016

Stalo se, co už nikoho nemohlo překvapit. Robert Šlachta kývl na nabídku ministerstva financí pracovat pro celní správu. Tím se definitivně završuje politizace sporu o policejní reorganizaci Babišovým hnutím ANO. Kuloárové zprávy o souznění obou aktérů dostávají jasné a oficiální kontury, přičemž předvádějí nedůstojnou hru s veřejností.

Bývalý ředitel ÚOOZ oznámil, že přijal „nabídku celní správy“ a od září nastoupí na nově vytvořenou pozici náměstka pro pátrání. Jak potvrdila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová: „Zatím bude funkcí pověřen. Pokud by chtěl na té pozici zůstat, bude se muset přihlásit do výběrového řízení a projít jím.“ Podle ní bude Šlachta vykonávat téměř stejnou pozici jako v ÚOOZ, i když nebude mít tak široké kompetence, jako mají policisté.

DÁLE ČTĚTEČTK

Babiš přiznal barvu: „Místo pro Šlachtu? Zeptám se v celní správě.“

Ministr financí Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal, že by stál o angažmá bývalého …

ČÍST ČLÁNEK »

Babiš: „Zeptám se na celní správě“

Tento vývoj se dal očekávat minimálně od poloviny července. Tehdy deník Právo (16. 7. 2016) položil ministrovi financí otázku, zda Šlachtovi nabídne nějaké místo třeba v celní správě, pokud jej pořád tak chválí, že je „jediný ostrůvek nezávislosti v policii“. V té době už bylo jasné, že rezort vnitra žádnou nabídku neučiní, což nebylo po Šlachtových útocích na vedení policie nijak nepochopitelné.

„Končíme výběrové řízení na šéfa celní správy. Pokud ho vnitro ani pan premiér nikde neumístí, tak se mohu zeptat na celní správě, jestli ho nepotřebují,“ odvětil Babiš. Jak pravil, tak učinil.

Jen opravdu těžko si lze představit, že by náměstkyně Schillerová nebo nový generální ředitel celní správy Milan Poulíček vstoupili na tenký politický led a sami od sebe oslovili s pracovní nabídkou kontroverzního plukovníka, kvůli kterému už podruhé málem padla vláda, a který obviňuje vedení policie ze závažných zločinů.

„Nyní vytváříme na celní správě silný pátrací tým, tak se už víceméně nabízí, že by plukovník Šlachta mohl díky svým odborným zkušenostem, znalostem a praxi tento tým posílit. Měla jsem s ním a představiteli generálního ředitelství schůzku a dostal konkrétní nabídku,“ přiznala Schillerová už 3. srpna.

Další lživé výmysly?

Proto je nemístné, když se dnes Andrej Babiš tváří, že s oslovením Šlachty pracovat v jeho rezortu nemá nic společného. „Důrazně odmítám, že by šlo o jakoukoli návaznost na mě. Jsou to další lživé výmysly těch, kteří si jen přejí, aby se přestala v této zemi potírat korupce,“ ohradil se vůči kritice jejich nadstandardního propojení. Nové místo prý nevnímá jako nabídku od ministra financí, ale od celní správy, „aby využila jeho zkušeností“.

Šéf hnutí ANO byl už mnohokrát přistižen, že ohýbá realitu. To je i tento případ. Jeho osobní angažmá v této věci je velmi průzračné, protože na střetu o „nezávislou“ policii, který tímto posunem sklouzává do karikující roviny, postavil svoji volební kampaň.

Stejně licoměrně reaguje samotný Šlachta. Ačkoli ještě před měsícem tvrdil, že by nikdy pro žádného oligarchu nepracoval, dnes prohlašuje, že „to není nabídka od Babiše. Je to od celníků a samozřejmě od paní náměstkyně“. Tvářit se, že tento úřad s oligarchou nemá nic společného, a že neexistuje hrozba jeho potenciálního konfliktu zájmů i v této oblasti, je nemyslitelné. Proto se nelze zbavit přesvědčení, že oba pánové hrají před veřejností až naivně nedůstojné divadlo.

Šlachta: „Postarám se o lidi z ÚOOZ“

Za hranou jsou i další peripetie této inscenace, kterou je nutné nadále brát s největší vážností. Jak si lze racionálně vysvětlit, že se Šlachta ještě neujal své funkce, a už nabízí další trafiky svým spolupracovníkům? Jak píše spřízněný server Aktuálně.cz, pod celní správou by se mohl začít formovat nový tým složený z bývalých členů ÚOOZ.

„Lidé, kteří odcházejí nebo odešli, byli kvalitní a budu se o ně maximálně snažit postarat ve svém novém působišti,“ prohlásil Šlachta, který bude postem náměstka – jak výše uvedla Schillerová – zatím jen pověřen. Už se ve svém novém působišti evidentně zabydluje, ale jak může vědět, že uspěje v následném výběrovém řízení, které je podmínkou pro výkon této funkce?

Tady by měla zbystřit pozornost nejen policie, ale i státní zastupitelství v čele s Ivo Ištvanem, který se na kriminalizaci „trafik“ ve státní správě specializuje. Nehrozí, že už  je rozhodnuto předem, a výběrové řízení na pozici náměstka pro pátrání bude jen formální? Jaká budou jeho kritéria, aby nevzniklo podezření, že je šito na míru jednomu zájemci, který byl navíc osobně osloven přímo ministerstvem?

Už jen málokteří komentátoři mohou po této mezihře spatřovat v bitvě o „nezávislou policii“ boj „dobra“ se „zlem“. Dokonce i Lidové noviny v jednom ze svých nedávných ojedinělých sloupků (19. 7. 2016) připustily, že „jestli nakonec Robert Šlachta kývne Andreji Babišovi na místo u celníků, podezření ze zpolitizovanosti policejní reorganizace přestane být pocitem.“ Ovšem nedá se vyloučit, že šéfredaktor Ištván Léko ještě vše uvede na pravou míru. Zatím je však zaneprázdněn dalším masivním únikem ze živého spisu ve věci policejního prezidenta Tuhého, s postranním cílem mediálně odclonit nástup Šlachty k Babišovi.

Co bude následovat?

Pokračovat bude nenormální stav, kdy jsou dvě bezpečnostní složky státu ve vážném až osobním sporu. Kdy vysoký představitel dnes už celní správy spadající pod ministra financí kriminalizuje vedení Policie ČR a usiluje tak o její rozval a paralýzu.

Pokračovat bude spor o přetahování kompetencí ve vyšetřování, který byl jedním z hlavních spouštěčů policejní krize, a vyřešit ji měl vznik nové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Tentokrát už nebude probíhat uvnitř policie, ale mezi policií a celní správou, která chce pod novým vedením uzmout co nejvíce pravomocí. Tak, aby se přinejmenším vyrovnaly pravomocem Policie ČR.

Dnes je situace taková, že celníkům se od 1. srpna rozšířily kompetence ohledně prověřování trestních oznámení u DPH. Doposud mohli provádět šetření jen u dovozu, vývozu a tranzitu zboží, nově mohou řešit celý tuzemský trh. A ministr financí už avizoval, že podpoří záměr nového ředitele celní správy Poulíčka, který bude usilovat o změnu trestního řádu tak, aby celníci mohli daňové trestné činy nejen prošetřovat, ale i sdělovat obvinění a dokončovat celé trestní řízení. Doposud tyto případy musejí předávat policii.

Babišova paralelní policie

Prosadit tento záměr bude zřejmě obtížné, protože Babišova snaha vytvořit paralelní policii se všemi kompetencemi v rezortu financí je až příliš průhledná. Už takhle má šéf hnutí ANO k dispozici kromě celní správy mocné finanční úřady a obávaný Finanční analytický útvar s mimořádnými pravomocemi.

Proto přichází ministr vnitra Chovanec s návrhem zřídit finanční policii, která by se rovněž měla specializovat na daňovou kriminalitu. Je protiváhou Babišových pokusů o další expanzi jeho bezpečnostní divize ve státní správě, tentokrát už oficiálně zastřešených osobou Šlachty, které až příliš zavánějí účelovostí a nekoncepčností.

Také je charakteristické, že záměr rozšířit kompetence celní správy podporuje vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, kterou se Šlachtou pojí nadstandardní vazby. Je proto otázkou, zda mají tyto návrhy šanci projít už jen proto, že se do nich promítá pokračující boj o moc nad bezpečnostními složkami.

Málokdy máte nabito

Šlachta v Interview ČT24 (3. 8. 2016) v souvislosti s dosavadními nepřesvědčivými výsledky bombastické razie na Úřadu vlády sám přiznal: „Víte, když jdete do určitě fáze realizace, tak málokdy můžete říct, jestli máte nabito nebo nemáte.“ Zároveň uvedl, že přitom učinil řadu chyb, ale nechá si je pro sebe.

Je tedy otázkou, jaké „zkušenosti“, o kterých hovořil ministr Babiš, Šlachta ve svém novém působišti předá. Jeho schopnost dotahovat spektakulární policejní „realizace“ za účasti televizních kamer do adekvátně úspěšného konce totiž velmi zaostává za jeho mediální pověstí. To však neznamená, že propojení obou mužů není naprostou anomálií, a paradoxně je hrozbou pro skutečně nezávislé vyšetřování.

Je tragikomické, že se plukovník Šlachta tváří, že o tomto propojení a využívání jeho kauzy v politickém boji hnutí ANO nic neví. To je asi tak stejně přesvědčivé, jako údajně nevědomá spolupráce agenta Bureše se Státní bezpečností.

DÁLE ČTĚTE

Jak se vytváří mediální kult Roberta Šlachty aneb Mýty a skutečnosti

Poslední týden výstižně osvětluje, jakým způsobem funguje vytváření mediálního kultu …

ČÍST ČLÁNEK »

.

http://forum24.cz/kam-smeruje-vysetrovani-capiho-hnizda-prutahy-budi-vazne-pochybnosti/

 

 

Kam směřuje vyšetřování Čapího hnízda? Průtahy budí vážné pochybnosti

KOMENTÁŘ

FB Andrej Babiš

Andrej Babiš: Lemur je moje oblíbené zvíře. Čtyři máme na farmě a jejich krmením si čistím hlavu | FOTO: FB Andrej Babiš
  • AUTOR: JIŘÍ SEZEMSKÝ
  • 28.3.2017

Státní zástupce už podruhé posunul lhůtu, dokdy mělo padnout rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, zda někdo bude obviněn. Není to poprvé, co se kolem tohoto citlivého a sledovaného případu odehrávají podivné a rozporuplné události. Zákonitě mohou narůstat pochybnosti, zda nesměřuje do vytracena.

Stalo se tak rok poté, co se ministr financí snažil ve sněmovně vyvrátit podezření z podvodného přijetí padesátimilionové dotace stylem nejlepší obrana je útok, a šestnáct měsíců po podání trestního oznámení. Nezdá se ani dnes, že by si z vyšetřování dělal těžkou hlavu. Na svém facebookovém profilu aktuálně pózuje s oblíbeným lemurem, jejichž „krmením si na farmě čistí hlavu“.

DÁLE ČTĚTEKoláž: aTeo

Kauza Čapí hnízdo: Od začátku to byl podvod

Server Neovlivní.cz zjistil, že žádost o dotaci na komplex Čapí hnízdo, který patří …

ČÍST ČLÁNEK »

Podstata možného kriminálního jednání spočívá v manévru, že účelově vzniklá firma Čapí hnízdo byla na dobu čerpání evropských dotací vyjmuta z vlastnictví holdingu Agrofert, a svěřena do rukou anonymních vlastníků, rodinných příslušníků. Vyšlo však najevo, že Andrej Babiš měl s projektem společného mnohem víc, než původně přiznával. OLAF i policie zjišťují, zda nešlo o trik, jak dosáhnout na dotaci, na kterou by firma z holdingu vzhledem k dotačním pravidlům pro malé a střední podniky jinak neměla šanci.

Podle nových zjištění serveru Neovlivní rentabilitu projektu zpochybňovaly znalecké posudky a žádost o dotaci měla obsahovat nepravdivé údaje. Především šlo o dobu splácení bankovního úvěru, který měl pokrýt financování projektu, jehož ručení podepsal samotný Andrej Babiš. Bez upravení údajů by nevycházela ekonomická udržitelnost projektu. Už samotné uvedení nepravdivé doby splácení je přitom podle unijních i českých regulí důvodem, aby taková žádost o dotaci byla okamžitě zamítnuta. Stejně jako pochybnosti o ekonomické rentabilitě.

Závěry vyšetřování odročeny do neznáma

Rozhodnutí o tom, zda padne případné obvinění v kauze Čapí hnízdo, mělo být známo do konce března. Dozorující žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze však lhůtu vyšetřovatelům z pražské hospodářské kriminálky znovu posunul s tím, že zatím není jasné, dokdy bude vyšetřování ještě trvat. Prodloužení termínu bylo zdůvodněno tím, že „je potřeba ještě dalších úkonů“. Lhůtu přitom státní zástupce posunul už podruhé. Původně mělo být o závěrech vyšetřování jasno už koncem loňského roku.

Skutečně může být pravda, že vyšetřování vyžaduje delší čas, jak tvrdí státní zástupce. Z druhé strany to ovšem může vypadat i tak, že se jen hraje o čas. A je pravděpodobné, že čím blíže bude verdikt posouván k termínu voleb, tím více vyšetřovatelé nabíjejí šéfovi hnutí ANO v jeho mantře, že jde o účelovou a manipulativní kampaň s cílem odstranit jej z politiky. Nebude proto čas pro toto závažné rozhodnutí příhodný až po volbách? Nečekají také policisté, že se nějak pohne vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), probíhající už od loňského ledna?

I tady si ale dávají na čas, a proto může šéf hnutí ANO dokonce opakovaně popírat, že je jeho firma v hledáčku tohoto úřadu. „Já jsem vám řekl, že OLAF nevyšetřuje Čapí hnízdo. Tak nechápu, proč to stále opakujete,“ tvrdil ještě loni v listopadu v Bruselu.

Průvan v Praze kvůli Čapímu hnízdu?

Průtahy ve vyšetřování však nejsou jedinou zarážející okolností, provázející kauzu lukrativní Babišovy haciendy od samého počátku.

V únoru loňského roku došlo k radikální obměně vedení Městského státního zastupitelství v Praze, které má kauzu Čapí hnízdo na starosti. Náhle rezignovala městská státní zástupkyně Jana Hercegová a její dvě náměstkyně, což vyvolalo řadu spekulací. Její odchod uvítali jak pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, tak ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Velký ohlas vyvolal především v Babišově tisku, který na titulní straně referoval o „průvanu v Praze“ a dopodrobna rozebíral její propírané, ale dosud neprokázané prohřešky z minulosti.

Server Česká justice ovšem přišel s informacemi zevnitř justiční soustavy, že poslední kapkou, která vedla k rezignaci Jany Hercegové, se staly tlaky na vyšetřování Čapího hnízda. Podle hodnověrných zpráv chtěla Bradáčová dostat vyšetřování případu pod kontrolu, což by s Hercegovou, se kterou neměla dobré vztahy, nebylo možné.

Jedním z důvodů její nespokojenosti mělo být to, že vyšetřování provádí „obyčejná“ hospodářská kriminálka a nikoliv speciální policejní složka. Měl to snad být signál, aby vyšetřování převzal dnes již bývalý protimafiánský útvar Roberta Šlachty, s jeho už tehdy propíchnutými vazbami na Andreje Babiše?

Do čela Městského státního zastupitelství v Praze se dostal Martin Erazím, což mělo hroty ve vztazích s pražským vrchním státním zastupitelstvím obrousit. Bradáčová tak posílila svůj vliv a už v té době vznikaly pochybnosti, jestli nebude docházet k vyšetřování předem vybraných kauz, zatímco jiné se budou účelově tlumit. Do této kategorie spadá nejen vyšetřování Čapího hnízda, ale i nedávno odložené obvinění bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty kvůli podezření z porušení služebních povinností, vznesené policejním prezidiem.

Provalené odposlechy a Šlachtova razie

Tím však podivné děje kolem Babišovy farmy neskončily. Detektivy z pražské hospodářské kriminálky zasáhla razie Šlachtova útvaru pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové v květnu loňského roku při zásahu proti skupině současných i bývalých policistů v čele s Igorem Gáboríkem, podezřelých z vynášení informací ze spisů.

„Shodou okolností“ se zásah uskutečnil několik dní poté, co deník Právo přinesl informace o tom, že vyšetřovatelé Čapího hnízda ve svých kancelářích objevili prostorové odposlechy a panoramatickou kameru. Spekulovalo se o tom, že měly být instalovány Šlachtovým ÚOOZ, i když údajně v jiných souvislostech.

Následně se nepotvrdily dezinformace týdeníku Respekt, že vyšetřovatelé Čapího hnízda byli při této operaci zadrženi. Ovšem pachuť, zda Šlachtův útvar nereagoval právě na odhalené odposlechy, zůstává dodnes. A o tři týdny později vypukla krize kolem policejní reorganizace.

DÁLE ČTĚTE

Kauza Čapí hnízdo: Nic jsem nepodával, tvrdí Babiš. Na dokumentech je jeho podpis

Padesátimilionová dotace na výstavbu Čapího hnízda na Benešovsku neměla být v roce …

ČÍST ČLÁNEK »

Jisté je, že pokud by v této věci padlo obvinění, byla by pozice Andreje Babiše, který do této doby veřejnost ujišťuje, že je vše v naprostém pořádku, silně otřesena. V jiných i mnohem méně závažných případech by to automaticky znamenalo odchod z vysokých ústavních funkcí. Jak by se zachoval premiér Sobotka, zvláště když je ve hře další obří patálie s pochybnými finančními operacemi s Agrofertem?

Všechny tyto skutečnosti dávají tušit, že kolem vyšetřování Babišovy farmy panuje mimořádný neklid a policisté se pohybují na horké půdě. Vzhledem k posilování vlivu hnutí ANO u justičních špiček a části policie však současně roste i skepse, zda se podaří kauzu Čapí hnízdo skutečně dovést k soudu. To teprve ukážou následující měsíce.

.

http://forum24.cz/postup-statnich-zastupitelstvi-ve-veci-capi-hnizdo-by-se-mel-prosetrit/

ATD.

Deloitte o tom, jak jde v Rusku vlastně všechno k lepšímu

http://www.reuters.com/article/us-russia-economicforum-deloitte-idUSKBN18T0V0?il=0

BUSINESS NEWS | Fri Jun 2, 2017
Over half of CFOs in Russia now optimistic: Deloitte survey

Sentiment among chief financial officers of companies operating in Russia has brightened considerably in the past six months, with over half the firms now positive about their financial outlook, according to a survey by Deloitte.
The survey of 70 CFOs – a fifth of whom represented foreign companies with production in Russia – was conducted in March as it became clear the country was recovering from a two-year recession.
The results, released for publication on Friday at the annual St Petersburg economic forum, showed 51 percent of executives were positive on the outlook, a 15 percentage-point jump since an autumn poll.
Over the past year, the proportion of CFOs who are optimistic on Russia has doubled, according to Deloitte, an international professional services firm which provides auditing, consulting, tax and legal services, and conducts similar surveys globally to benchmark the opinions of company executives.
In this period the share of pessimistic CFOs fell to just 4 percent, down from 30 percent a year ago, the poll showed.

A third of companies said they would be increasing the number of staff in 2017.
“It’s showing, in summary, some of the improving confidence which you would pick up from the macro picture,” Ian Colbourne, CEO of Deloitte CIS, told Reuters on the sidelines of the forum.
He described the survey outcome as “positively pragmatic though not euphoric.”
While the newfound optimism coincides with an oil price recovery back to around $50 a barrel, Russia’s economic outlook is not rosy, with growth unlikely to surpass 1.5 percent this year.
The survey therefore found that 67 percent of CFOs of consumer-oriented firms remained pessimistic, seeing “no positive future”. Small firms employing less than 100 people were also less confident about the 2017 financial climate.
The CFOs of such firms were most concerned about the prospect of a fluctuating rouble, weakening domestic demand and a stagnating economy, the survey said.

(Reporting by Sujata Rao; Editing by Hugh Lawson)

https://sputniknews.com/russia/201706011054213033-russia-human-capital-delotite/

Russia’s Human Capital ‘Outstanding’ – Deloitte CIS Consulting Firm

RUSSIA
18:33 01.06.2017
According to the consulting firm Deloitte CIS, Russia has an incredible human capital.

MOSCOW (Sputnik) — Russia has an incredible human capital, which may be seen within consulting firm Deloitte CIS, Ian Colebourne, the company’s managing partner, told Sputnik on Thursday on the sidelines of St. Petersburg International Economic Forum (SPIEF)
“The human capital in the country is absolutely outstanding. We see that within our own business,” Colebourne said.
He praised Deloitte regional team for its world-class capabilities, particularly in the sphere of science, engineering, math and technology.
Deloitte is a multinational company specializing in audit, tax, consulting, financial advisory and providing a range of other services, with headquarters in New York and London and offices across the globe.
St. Petersburg International Economic Forum (SPIEF) is a major business event for consulting firm Deloitte CIS and a chance to connect with clients from Russia and other countries, the company’s Managing Partner Ian Colebourne told Sputnik on Thursday.
“The forum is for us the main business event. It is a great opportunity for us to connect with international client or Russian clients, clients in the public sector,” Colebourne said.

photo: John F. Tefft, the United States Ambassador to the Russian Federation, at a reception on the occasion of the US Independence Day at the US Ambassador’s residence in Moscow
© SPUTNIK/ SERGEY GUNEEV
US Ambassador to Russia Tefft to Attend SPIEF Without Addressing Forum


Colebourne added that the company was hoping to get an understanding of the economic strategy for the country at the forum.
He said that Russian economy had overcome a period of volatility and was now stable, stressing that there was opportunity for growth. According to Colebourne, investment in agriculture and food-processing had been most notably on the rise and would continue to be “a theme,” but other sectors, including light manufacturing, were also promising.

SPIEF is held in Russia’s second largest city between Thursday and Saturday. The event brought together politicians, business people and experts in various fields from different countries. Sputnik News Agency is an official media partner of the forum.

http://forum24.cz/janeckuv-fond-na-moc-od-babisova-sponzoringu-ke-kseftum-se-statem/

Janečkův fond na moc. Od Babišova sponzoringu ke kšeftům se státem


KOMENTÁŘ ČTK
Zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček | FOTO: ČTK
JIŘÍ SEZEMSKÝ
18.6.2017

Vláda schválila surovinovou politiku České republiky. Klade v ní důraz na využití zásob lithia v Krušnohoří, kde působí společnost Cínovecká deponie Karla Janečka. Janeček tak opisuje pozoruhodnou parabolu, kdy se z nekompromisního kritika předchozích poměrů stává neškodným glosátorem, koordinujícím stamilionové obchody se státem.
Lithium je strategická surovina, využívaná pro výrobu baterií do notebooků, mobilních telefonů a elektromobilů. Poslední průzkumy odhalily v oblasti Cínovce největší zásoby tohoto vzácného kovu v Evropě, přičemž zájem o jeho využití projevily i australské firmy.

Janečkova Cínovecká deponie má náskok
Vláda těžební aktivity spojené s lithiem podporuje. Nejblíže k zahájení těžby má společnost Cínovecká deponie, ovládaná investiční skupinou RSJ zakladatele Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Jako jediná má všechna povolení k těžbě, přičemž poslední dostala od Českého báňského úřadu loni na podzim. Dnes probíhají přípravné práce, těžit by mohla do tří let.
Janečkův záměr zahrnuje povrchovou těžbu poblíž Cínovce, kde se nachází 2100 tun lithia v hodnotě půl miliardy korun. Sesterská společnost Cínovecké deponie, Sanaka Industry, má přitom zájem o další podobná ložiska u Horního Slavkova s pěti tisíci tunami.
Tento příběh by nebyl nijak pozoruhodný, pokud by nešlo o byznys miliardáře, který do širokého povědomí vstoupil nesmlouvavým bojem proti klientelismu. Nemělo by zapadnout, že současné poměry s hrozící dominancí Andreje Babiše do značné míry spoluvytvářely protikorupční iniciativy, se kterými oligarcha úzce spolupracoval. Nakonec se postavil do čela protikorupční revoluce a po jejich zádech se vyvezl k politické moci.
Nadační fond proti korupci vznikl v březnu 2011 a brzy se vyprofiloval jako nejaktivnější protikorupční iniciativa. Spřízněná média tehdy vytvářela obraz vzpoury byznysmenů, kteří vyrazili do války proti „prohnilému“ Matrixu. To byla ovšem paradoxně ještě doba, kdy členové vlády odcházeli z politiky za mnohem menší prohřešky, než z jakých je o několik let později obviňován nejhlasitější kritik poměrů z Čapího hnízda, který žádná pochybení nepřipouští.
Už tehdy u části pozorovatelů panovala skepse o pravých úmyslech Andreje Babiše, který sám nemá nejčistší štít. Spekulovalo se o scénáři, kdy měl zprofanovaný systém „kmotříčků“ nahradit vliv silných ekonomických skupin, mezi nimiž si nejagilněji počínalo právě impérium Agrofertu. To se nakonec stalo.

Babiš musí platit korupci
Jiný výklad nabídl Karel Janeček, podle něhož už majitel Agrofertu nechtěl dávat úplatky. „Já jsem se s panem Babišem měl možnost několikrát setkat. Jeho ekonomická motivace může být taková, že řídí řádově 250 firem. A pro ty firmy je extrémně nákladná korupce, on musí platit korupci,“ oznámil v Českém rozhlase v říjnu 2011. Ovšem místo aby na Babiše podal trestní oznámení, jak kvůli podezření z korupce následně učinil v řadě jiných případů, nacházel pro něho v té době pochopení.
Dnes Janeček tvrdí, že Babiše nikdy nepodporoval. To neodpovídá realitě. Obě nejviditelnější protikorupční celebrity tehdy usilovaly o vzájemnou podporu. Janeček později přiznal, že za ním Babiš přišel s návrhem, aby založil politickou stranu, že ji bude financovat. Teprve když přímý vstup do politiky odmítl, vložil oligarcha peníze a energii do vlastního hnutí.

Sponzoring hnutí ANO
Janeček v té době hnutí ANO podpořil četnými mediálními prohlášeními. „Jediná šance, jak zabránit společenskému rozvratu a chaosu, je dosáhnout zásadní společenské změny politických a společenských poměrů u nás. Iniciativu pana Babiše osobně velmi podporuji a doufám, že ve svém poslání bude úspěšná,“ uvedl na stránkách hnutí v roce 2011 v době jeho vzniku.
Méně je známé, že hnutí ANO podpořil i sponzoringem volební kampaně v roce 2013. „My nemáme peníze jen od Andreje Babiše. Sponzorské dary jsme dostali od řady dalších podnikatelů, mimo jiné od Radima Jančury a Karla Janečka,“ potvrdila tehdejší místopředsedkyně hnutí Věra Jourová.
Babiš dostal krátce před volbami exkluzivní prostor v televizní show dalšího Janečkova exponenta Jana Krause. Nejvýraznější Babišův podporovatel a v poslední nejviditelnější člen správní rady fondu, Radim Jančura, se svěřil, že mu nevyhovuje demokracie, ale autoritářský styl vůdce hnutí ANO. Důvěru v něj má doposud.
Klíčovým spolupracovníkem fondu se stal bývalý rozvědčík Karel Randák, který rovněž patřil k hlasitým Babišovým podporovatelům a několik let pro něho pracoval. Společné zájmy se projevily i při kriminalizaci majitelů továrny na výrobu biopaliv Oleo Chemical, kteří se dostali do problémů krátce poté, co odmítli firmu prodat Agrofertu. Janeček s Randákem tuto kauzu veřejně otevřeli a koordinovaně postupovali s majiteli firmy Ravak vedoucí s Oleem soudní spory, rovněž s úzkými vazbami na šéfa hnutí ANO.

Z dvaceti kauz jediná současné vlády
Pozoruhodný je kontrast působení Janečkova fondu po vstupu Andreje Babiše do vlády, kdy viditelně utlumil činnost a téměř o něm není slyšet. Jeho současné rozpoložení nejlépe dokumentují oficiální internetové stránky. Ze dvaceti zveřejněných hlavních kauz od doby jeho vzniku se jen jediná dotýká období působení současné vlády (Česká pošta), ani jedna impéria Andreje Babiše, provázeného řadou skandálů.
To je v přímém protikladu s tím, jak hekticky si iniciativa počínala za předchozí vládní garnitury. Randák úplně zmizel ze scény a žije z podstaty starších kauz (jako celý fond), v jeho případě spojených hlavně s lobbistou Ivo Rittigem. Aniž by ho zajímaly jeho dlouholeté úzké osobní vazby na Andreje Babiše.
Janečkův fond naopak Babišovy obchodní aktivity podpořil v květnu 2015, kdy ve zjitřené atmosféře zveřejnil analýzu Biopaliva v Česku aneb Krátká paměť některých „demokratů“, v níž napadl z „nebývalého množství nepřesných a zavádějících komentářů“ opoziční kritiky prodloužení státní podpory biopaliv, ze které nejvíce těží firmy holdingu Agrofert.
Vztah fondu k šéfovi hnutí ANO byl nadále ambivalentní. Janeček sice Babišovo chování občas kritizuje a vzájemně se napadli zejména loni v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Na druhé straně tehdejší ředitel fondu Petr Soukenka v Lidových novinách v téže době uvedl: „Nemyslím si, že by to byla tak zásadně závažná kauza, aby se kolem ní musel strhnout takový humbuk. Politickým elitám ve vládě a v parlamentu leží Andrej Babiš v žaludku. Jeho finanční a ekonomická nezávislost je pro ně natolik kritická, že se nelze divit, že se ho snaží dostat ven ze hry.“

Ve prospěch hnutí ANO
Mediálně viditelnější byly v posledních třech letech pouze dvě aktivity fondu. Obě v neprospěch ČSSD a „shodou okolností“ obě v zájmu hnutí ANO. Předloni v létě razantně vstoupil do kauzy České pošty. Právně zastupoval podnikatele Lukáše Čadka, který obvinil politiky ČSSD z přijímání úplatků, pokud bude vyřešen jeho obchodní spor s poštou. Nakonec se ukázalo, že Čadek žádné hodnověrné důkazy neměl a naopak byl obviněn z podvodu.
Naposledy fond výrazněji promluvil do politického dění před rokem, kdy se angažoval ve sporu o policejní reformu. Postavil se po bok Roberta Šlachty a hnutí ANO, které kauzu zpolitizovalo. Na svých stránkách zveřejnil živý policejní dokument, týkající se údajného „brutálního úniku informací“ policejního prezidenta Tuhého. Jak se později ukázalo, šlo o podvrh, což Radimu Jančurovi nebránilo zorganizovat kampaň proti „mafiánské“ ČSSD.
Fond se příliš viditelně nevyjadřoval ani k průběhu poslední vládní krize, vyvolané policií vyšetřovanými obchody s korunovými dluhopisy Agrofertu. Úplně se odmlčel posléze, co vyšlo najevo, že ještě pochybnější operaci s dluhopisy použil i Radim Jančura.
Poté, co úspěšně probíhá Janečkova byznysová akvizice na Cínovci v koordinaci se současnou vládou, se dá jen těžko očekávat, že bude fond ve vymezování vůči státní moci agilnější. Zvláště pokud se jeho představitelům za jejího působení tolik daří.

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/90221/jak-lobbista-rittig-porazi-statniho-zastupce-borgulu-chranence-lenky-bradacove.html

Jak lobbista Rittig poráží státního zástupce Borgulu, chráněnce Lenky Bradáčové

Dušan Šrámek 1. října 2018

“… Ivo Rittig může být spokojen. Soud jej osvobodil v kauze, v níž měl údajně z nelegálně získaných peněz použít pět miliónů k nákupu apartmánu a dvou rezidencí v zálivu Dubaj Marina a na umělém ostrově Palm Jumeirah. I když jde v tomto případě pouze o nepravomocný rozsudek, jde už o druhé vítězství Rittiga nad státním zástupcem Adamem Borgulou, který patří k chráněncům vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové…

Střet zájmů

Tažení proti Rittigovi je o to pikantnější, že Borgula od prosince 2010 do začátku roku 2012 seděl ve správní radě Transparency International, když ta právě v této době přišla s obviněním Rittiga z tunelování pražského Dopravního podniku.

Borgula jenom převlékl svůj aktivistický kabát a lobbistovi se pro změnu začal věnovat jako státní úředník. A tak dostal jak případ Dopravního podniku, který má jít po sedmi letech konečně k soudu, tak i další kauzy, v nichž Rittig figuruje „Nevidím v tom žádný problém,“ odtušila tehdy Bradáčová na otázku, zda v tom nevidí nepřípustný střet zájmů.  Na rozdíl od ní ale soudy v Borgulově aktivismu problém vidí.

Autor je redaktorem České justice.