Ombudsman Varvařovský: pochybení Policie ČR a Odboru azylové a migrační politiky MV

 





Další dokumentace viz.
http://www.helpaman.org/cz/2011/04/25/ministr-kubice/
http://www.helpaman.org/cz/2011/12/23/zruseni-rozhodnuti-oamp-mv/
http://www.helpaman.org/cz/2012/03/11/pane-ministre-kubice-porad-nevite-nebo-nechcete-vedet/


OAMP MV ČR

Praha

Věc: Žádost o stanovisko

Vážení,

žádám Vás tímto o stanovisko v uvedené věci: dne 26.10.2010 jsem byl vyzván na pohovor ve věci své azylové žádosti na OAMP do Kostelce n.O.

Protože v době podání mé první žádosti o azyl v ČR došlo k tomu, že v odmítavém rozhodnutí OAMP byly citovány informace jakoby řečené mnou v době pohovoru, které jsem však neřekl (ve svém tehdejším odvolání jsem na to poukazoval), rozhodl jsem se pořídit si tentokrát audiozáznam své vlastní výpovědi na pohovoru, protože svou výpověď bych si před podpisem mohl přečíst pouze v češtině,jak mi bylo sděleno. Navíc při posledním pohovoru v Bělé-Jezové ruská tlumočnice špatně překládala některá má vyjádření, na což jsem několikrát musel upozorňovat. O tom, že si chci zvukový záznam pořídit,  jsem informoval  pracovnici OAMP v Kostelci n.O., ona však tuto možnost odmítla. Na dotaz, jakým zákonem je toto upraveno, mi odpověděla, že všechny zákony u sebe momentálně nemá. Když jsem požádal najít uvedené v internetu a seznámit mne s tím, řekla, že neví, jestli bude internet fungovat. Nakonec mi pracovnice oznámila, že nahrávání není možné podle §12 Občanského zákoníku 40/1964 Sb., a ať o podrobnější vysvětlení požádám písemně, což činím. Později jsem se seznámil s §12 Občanského zákoníku 40/1964 Sb.

Nenalezl jsem však žádnou formulaci, která by nedovolovala pořídit si zvukový záznam své vlastní výpovědi.

V březnu 2010 mi bylo uděleno vyhoštění z ČR na 6 let, později soudně zrušeno  jako neoprávněné. Avšak   kvůli úřední chybě jsem musel neoprávněně strávil šest měsíců v zařízení pro zajištění cizinců. Proto  chci veškeré své další kroky činit co nejpečlivěji.

Zároveň Vás žádám o možnost pořízení kopie zápisu (na mé vlastní náklady) z 26.10.2010 na OAMP v Kostelci n.O. o výše uvedeném. V Kostelci n.O. bylo mé zástupkyni  sděleno, že můj spis se nachází v Poštorné. Žádám Vás o to, abych mohl nahlédnout do spisu v Praze.

S pozdravem                                                                          X.Y.                      (občan RF)

t.č.na adrese:

Praha 1.11.2010


 

§12 Občanského zákoníku

(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.


 

Ministerstvu vnitra

Odboru azylové a migrační politiky

Praha

Účastník řízení: X.Y.

nar.

st. přísl. Ruská federace

č.j. OAM-88/LE-BE03-2010

k rukám Mgr. et Bc. Kateřiny Stehlíkové

Vážená paní Stehlíková,

považuji za nezbytné poukázat tímto na neopodstatněnost právního názoru MV OAMP vyjádřeného v přípisu ze dne 2.11.2010, který se týká možnosti nahrávat pohovor vedený ve věci mé žádosti o mezinárodní ochranu.

Předně je nutné zdůraznit, že práva a povinnosti správního orgánu, resp. osoby, která jeho jménem jedná, jsou upraveny zák. č. 500/2004 Sb., správním řádem, a nikoliv zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Váš odkaz k ochraně pohovoristy dle občanského zákoníku je tedy nutné odmítnout, neboť vztah mezi touto osobou a účastníkem řízení není vztahem občanskoprávním ve smyslu § 1 odst. 2 tohoto právního předpisu. Tato skutečnost vyplývá nejen ze samé podstaty občanského práva, ale též z mnohých ustanovení občanského zákoníku. Jedná se především o § 2 odst. 2 daného zákona, podle kterého v občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení, což zjevně neodpovídá vzájemnému postavení správního orgánu a účastníka řízení, které je charakterizováno podřízeností posledně jmenované osoby orgánu státní správy.

Relevantní je z tohoto hlediska i § 2 odst. 3 občanského zákoníku, který umožňuje účastníkům  občanskoprávních  vztahů  upravit si  vzájemná  práva  a povinnosti  dohodou  odchylně  od  zákona,  jestliže  to zákon výslovně nezakazuje. Pokud bychom tedy akceptovali vaší argumentaci, dané ustanovení by umožňovalo každému zaměstnanci OAMP se rozhodnout, zda s nahráváním pohovoru souhlasí či nikoliv. Jinými slovy možnost nahrávat si pohovor by vždy závisela na konkrétním pohovoristovi, což je situace, která by vytvářela neodůvodněné rozdíly v postavení jednotlivých účastníků řízení a odporovala požadavku zákonnosti každého správního řízení (§ 2 odst. 1 správního řádu).

Kromě toho je možné odkázat i k samotnému § 12 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení „písemnosti  osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové  záznamy  týkající  se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením“. Dané ustanovení tak poskytuje ochranu pouze projevům osobní povahy, což není, nebo alespoň by neměl být, případ pohovoristy či tlumočníka v průběhu správního řízení.

Z uvedených důvodů tedy musím trvat na tom, aby mně bylo umožněno pořídit si zvukový záznam celého pohovoru. Zároveň upozorňuji, že se stížností proti nemožnosti nahrávat si obsah pohovoru jsem se obrátil na úřad Veřejného ochránce práv podle zák. č. 349/1999 Sb. Pokud tedy MV OAMP hodlá i nadále setrvat na svém neopodstatněném stanovisku týkajícím se aplikace § 12 odst. 1 občanského zákoníku, žádám, aby provedení dalšího pohovoru bylo odloženo až do prošetření stížnosti ze strany tohoto orgánu.

X.Y.

V Praze dne 15.11.2010


Veřejnému ochránci práv

Údolní 39

602 00  Brno

Stěžovatel: X.Y.

nar.

st. přísl. Ruská federace

pobytem

STÍŽNOST

na postup Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky

Přílohy:

- kopie přípisu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 2.11.2010

Dvojmo

I.

Dne 26.10.2010 se mnou měl být proveden pohovor pracovníkem Ministerstva vnitra, odboru azylové migrační politiky (dále jen „MV OAMP“), ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Na začátku pohovoru jsem prostřednictvím své zmocněnkyně uvedl, že si z pohovoru hodlám pořídit zvukový záznam na diktafon, který jsem si za tímto účelem donesl. To mi však ze strany MV OAMP nebylo umožněno s tím, že důvody tohoto rozhodnutí obdržím písemně. Pohovor byl odložen.

Uvedené vyrozumění mi skutečně bylo zasláno přípisem ze dne 2.11.2010 (viz příloha). Odmítnutí možnosti si pohovor nahrát zde bylo zdůvodněno odkazem k § 12 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení „písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové  záznamy  týkající  se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením“.

II.

Z důvodů uvedených níže se domnívám, že postup MV OAMP spočívají v neumožnění mi nahrát si pohovor provedený v rámci řízení o mezinárodní ochraně je nezákonný a obracím se proto na Veřejného ochránce práv ve smyslu § 10 a násl. zák. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, aby učinil opatření směřující k odstranění tohoto stavu.

Předně je nutné zdůraznit, že práva a povinnosti správního orgánu, resp. osoby, která jeho jménem jedná, jsou upraveny zák. č. 500/2004 Sb., správním řádem, a nikoliv zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Odkaz k ochraně pohovoristy dle občanského zákoníku je tedy nutné odmítnout, neboť vztah mezi touto osobou a účastníkem řízení není vztahem občanskoprávním ve smyslu § 1 odst. 2 tohoto právního předpisu. Daná skutečnost vyplývá nejen ze samé podstaty občanského práva, ale též z mnohých ustanovení občanského zákoníku. Jedná se především o § 2 odst. 2 daného zákona, podle kterého v občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení, což zjevně neodpovídá vzájemnému postavení správního orgánu a účastníka řízení, které je charakterizováno podřízeností posledně jmenované osoby orgánu státní správy.

Relevantní je z tohoto hlediska i § 2 odst. 3 občanského zákoníku, který umožňuje účastníkům  občanskoprávních  vztahů  upravit si  vzájemná  práva  a povinnosti  dohodou  odchylně  od  zákona,  jestliže  to zákon výslovně nezakazuje. Pokud bychom tedy akceptovali argumentaci MV OAMP, dané ustanovení by umožňovalo každému jeho zaměstnanci se rozhodnout, zda s nahráváním pohovoru souhlasí či nikoliv. Jinými slovy možnost nahrávat si pohovor by vždy závisela na konkrétním pohovoristovi, což je situace, která by vytvářela neodůvodněné rozdíly v postavení jednotlivých účastníků řízení a odporovala požadavku zákonnosti každého správního řízení (§ 2 odst. 1 správního řádu).

Kromě toho je možné odkázat i k samotnému § 12 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení „písemnosti  osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové  záznamy  týkající  se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením“. Dané ustanovení tak poskytuje ochranu pouze projevům osobní povahy, což není, nebo alespoň by neměl být, případ pohovoristy či tlumočníka v průběhu správního řízení.

Pokud jde o ustanovení správního řádu, který je nutné na daný případ aplikovat, nic v tomto právním předpise nelze vykládat způsobem, který by pořízení zvukového záznamu pohovoru vylučoval nebo jej vázal na souhlas pohovoristy či tlumočníka. Totéž pak platí i o ustanoveních zák. č. 325/1999 Sb., zákon o azylu.

Z uvedených důvodů tedy považuji sporné jednání MV OAMP za nezákonné musím trvat na tom, aby mně bylo umožněno pořídit si zvukový záznam celého pohovoru.

X.Y.

V Praze dne 15.11.2010